Zvažujeme kampus pro 10 000 úředníků

Kateřina Arajmu

LN Stát vydává na nájemném ročně stovky milionů korun. Kolik inkasuje ze pronájem svých prostor?

Pokud je ve státních budovách volné místo, pronajímá se. Loni stát utržil bezmála 189 milionů korun. V každé obci analyzujeme, jestli nájemné, které stát hradí a inkasuje, je v místě a čase obvyklé. V řadě obcí tomu tak není. Ty složky státu, které hradí vyšší nájemné, jsme požádali o nápravu. Podařilo se nám takto meziročně snížit výdaje na nájemné o 78 milionů korun a naopak zvýšit příjmy z inkasovaného nájmu o 17 milionů korun.

Daří se nám zavírat nůžky mezi nájemným, které stát hradí, a nájemným, které inkasuje. V roce 2015 činilo státem hrazené průměrné nájemné na jeden metr čtvereční 1748 korun, v roce 2016 částka klesla na 1542 korun. Průměrné inkasované nájemné na metr čtvereční bylo 947 korun, loni se zvýšilo na 1143 korun.

LN Měnit výši nájemného je ale asi dlouhodobá záležitost, protože nájemní smlouvy bývají uzavřeny na roky.

Dle novely zákona o nakládání s majetkem, která je účinná od 1. března loňského roku, by měla složka státu sjednávat nájemné v maximální výši odpovídající částce v místě a čase obvyklé a jen na nezbytně nutnou dobu. Chceme tak zabránit tomu, co dříve bylo velkým nešvarem, a to sjednávání nájemních smluv na dobu neurčitou nebo na dlouhé období, kdy nájemní vztah není vypověditelný. S tím se například potýká Ředitelství silnic a dálnic v Praze na Kačerově, kterémá nevypověditelnou nájemní smlouvu do roku 2021.

LN Lze z vašich dat dospět k závěru, zda je pro stát výhodnější být ve svých budovách, nebo v pronájmu?

Z naší analýzy vyplývá, že pro stát je výhodnější, pokud má své zaměstnance ve vlastních objektech. Průměrné výdaje na jednoho zaměstnance ve státní budově činily loni 24 763 korun, v nájmu se průměrné náklady vyšplhaly na více než 54 tisíc korun.

LN Snížily by se tedy náklady na úředníky výstavbou kampusů?

Jsem velkým zastáncem úřednických kampusů. Sníží se výdaje na investice, protože stát často sedí v objektech, které jsou zanedbané a vyžadují obrovské finanční injekce. Novostavba má také mnohem nižší náklady na provoz a údržbu. Na zelené louce můžeme vybudovat větší areály, které pojmou vyšší počet zaměstnanců, než je tomu ve stávajících objektech. V každé obci se zaměřujeme na to, jak soustředit složky státu do úřednických kampusů, a pro- dat historické, rekonstrukčně a provozně nákladné objekty.

Na provoz a údržbu kancelářských budov, v nichž pracují státní úředníci, vydá stát ročně přes 3,3 miliardy korun. Řešením, jak snížit výdaje, je přestěhovat úředníky do administrativních kampusů. Jeden takový by mohl vyrůst v pražských Letňanech. „Vytipovaná lokalita pojme deset tisíc zaměstnanců,“říká generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu. V rozhovoru pro LN mimo jiné přiznává, že kvůli práci čelí výhrůžkám, jejichž intenzita vzrůstá.

LN Jak daleko jsou tyto projekty?

Zatím jsme zpracovali 205 dislokačních záměrů, jak lépe rozmístit složky státu, aby stát platil nižší výdaje. Z nich se již 112 realizovalo a úspory dosahují desítek milionů korun. Mluvím o regionech.

LN A co v Praze?

Zde je situace nejpalčivější. Stát zde platí roční nájemné přes 400 milionů korun. Za deset let jsme na čtyřech miliardách. Dle našich analýz si státní objekty v horizontu deseti let vyžádají rekonstrukce za miliardy korun. Jsme přesvědčeni, že pokud bychom našli lokalitu, kde může stát větší administrativní komplex, dosáhneme ohromných úspor. Jednak z investic na rekonstrukce, jež nebudou muset být vynaloženy, jednak z nákladů na nájemném. Podružně se též sníží náklady na provoz a údržbu, které jsou v novém objektu nižší. Navíc pro státní rozpočet to bude znamenat dodatečný příjem z uvolněných objektů, které bychom mohli prodat.

LN V jaké fázi je nyní plán na úřednický kampus v Praze?

Analyzovali jsme přes 100 tisíc pozemků na území Prahy, jež jsou ve vlastnictví státu či magistrátu. Vytipovali jsme místa, kde lze postavit největší kampusy. Vhodných lokalit mnoho není.

LN Jsou tou vytipovanou lokalitou Letňany?

Ano, nyní se diskutuje o Letňanech.

LN Když se podaří vybrat pozemek, co bude následovat?

Vytipujeme, které instituce můžeme do komplexů přemístit. Na zřeteli bude mimo jiné synergie jejich činností. Zohledníme i, jaké výdaje na provoz a údržbu objekty vyžadují. Vezměme si, že jenom ministerstvo financí v Praze sídlí na sedmi či devíti adresách. Pokud by byli všichni zaměstnanci ministerstva na jednom místě, byla by mnohem snazší komunikace.

LN Vzniklo by tedy více kampusů?

Vytipovaná lokalita pojme zhruba deset tisíc státních zaměstnanců. V Praze jich ale pracuje mnohem více. Potřeba by bylo několik kampusů. LN V jakém časovém horizontu je plán realizovatelný?

Nyní zpracováváme analýzu. Poměrně dlouhý čas zabere veřejná zakázka na projektovou dokumentaci, pak na zhotovitele stavby. Navíc je nutné počítat s tím, že tendry často končí u antimonopolního úřadu. Časový horizont je proto nyní obtížné odhadovat.

LN Jak budou kampusy financovány? Z prodeje budov?

Narážíme na časový nesoulad. Nejprve potřebujeme investovat do výstavby kampusů a teprve následně lze uvolnit objekty státu a prodat je. Jejich prodej by probíhal formou transparentní dražby nebo výběrovým řízením s aukcí. LN Úřad zpracoval mapu majetku státu. To stát dříve neměl přehled o tom, co vlastní?

Ctím zásadu péče řádného hospodáře. K tomu potřebuji vědět, kde a s čím stát hospodaří. Zarazilo mě, že neexistoval žádný centrální přehled o tom, jaké nemovitosti stát má, kdo a kde s nimi nakládá. Zmapovali jsme veškeré nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na státní instituce a udělali jsme porovnání, zda tato instituce vůbec existuje. Zjistili jsme, že v katastru bylo zapsáno více než 1,6 milionu nemovitostí na 1906 státních subjektů. Z tohoto množství 1381 subjektů bylo neexistujících, nedohledaných nebo šlo o státní podniky v likvidaci či státní podniky zrušené. Našli jsme kuriozity jako například ministerstvo pracovních sil a národní podnik Šohaj. Na tyto bezprizorní subjekty bylo zapsáno více než 25 tisíc nemovitostí.

LN Co s těmito nemovitostmi, pokud je vlastníkem neexistující subjekt?

Pokud zjistíme, že složka nemá právního nástupce, nemovitost přepisujeme v katastru na náš úřad. Do konce loňského roku jsmemnožství bezprizorních subjektů snížili o 461, což je pokles o třetinu. Množství bezprizorních nemovitostí se snížilo na zhruba 18 tisíc. To je pokles o více než čtvrtinu. Je to agenda, která je časově náročná a nepřináší v první fázi žádný finanční efekt. Slýchá- me ale pochvalu od obcí a krajů, že se díky této aktivitě čistí katastr nemovitostí a odblokovává se stavební a územní řízení. Ráda bych tempo zrychlila, ale je to na úkor jiné agendy.

LN Má mapa majetku ještě jiné využití než „udělat pořádek“v katastru nemovitostí?

Oslovila jsem všechna ministerstva, ústřední orgány státní správy a likvidátory s žádostí, aby u položek, které jsou v katastru v jejich portfoliu, udělaly inventuru a rozhodly, zda nemovitosti skutečně potřebují ke své činnosti. Více než 23 tisíc nemovitostí označily složky státu za nepotřebné. Zákon umožňuje, abychom tyto nemovitosti zapsali do našeho portfolia.

LN A jak s nimi naložíte?

Zjistíme, jestli neumíme najít využití pro tuto nemovitost v rámci státu. Pokud ne, prodáme je.

LN Jaký nemovitý majetek by měl stát vlastnit a jaký lze prodat?

Zákon říká, že složky státu by měly mít majetek, který potřebují ke své činnosti, nebo majetek, u něhož je ve veřejném zájmu, aby zůstal v rukou státu. Setkáváme se s tím, že složkám státu chybí koncepce, chybí jim strategické materiály, co všechno ke své činnosti budou do budoucna potřebovat. Může se pak stát, že náš úřad prodá nemovitost, u které se později ukáže, že je pro potřeby státu vhodná. Náš úřad ale nemůže zasahovat složkám státu do jejich rozhodnutí. Letos chceme zpracovat mapu nepotřebného majetku státu.

LN Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) funguje jako realitní kancelář, prodává množství státních nemovitostí. Jakou sumu jste loni utržili?

Loni jsme odvedli do státního rozpočtu přes 1,1 miliardy korun. Zavedla jsem revoluční změnu prodeje majetku, s nímž úřad hospodaří. Dříve se používala obálková metoda. Jsem její odpůrkyní.

LN Z jakého důvodu?

Setkala jsem se s tím, že nabídky byly doručeny a několik dní ležely v „trezoru“. Poté byl vítěz určen podle toho, kdo nabídl v listinné podobě nejvíce. Běžnou praxí bylo, že uchazeči museli dva dny před doručením nabídek skládat kauce. To znamená, že skupina osob uvnitř úřadu a ještě externí dodavatel, který měl na starosti servis depozitního účtu, znali jména zájemců o ten který objekt dva dny předem. Toto jsem změnila. Kauce se skládá ve stejném okamžiku, kdy se podává nabídka. Obálky se otevírají v den, kdy je termín pro jejich doručení, a to do třiceti minut. Veřejnost se může účastnit otevírání doručených nabídek. Dříve to bylo neveřejné. Jakmile se otevře poslední doruče-

Absolventka Vysoké školy báňské v Ostravě a Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) působí od roku 2002.

Ředitelkou ÚZSVM byla jmenována v roce 2015.

Jméno Arajmu je lotyšského původu a získala ho po sňatku.

Na problém ještě před přijetím novely upozorňovala senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Vstoupili jsme v jednání s ministerstvem zemědělství, zda ještě nezvážit úpravu novely tak, aby se eliminovaly případy žalob na nahrazení projevu vůle u našeho majetku. Jsme ale na samém počátku.

Měla jsem propíchnuté pneumatiky, dostala jsem zlomenou tužku, obdržela vlastní parte, na půl dne se nám ztratil pes

LN V médiích se objevily zprávy, že za vašeho vedení opouštějí úřad zaměstnanci. Je to pravda?

Skutečnost je zcela jiná. Průměrný měsíční odchod zaměstnanců před mým příchodem činil 22 lidí, za mého působení klesl na 13,6 zaměstnance, přičemž úřad jich má přes 1800. Výrazně se snížila fluktuace. Výborná spolupráce je s odbory. Domnívám se, že opatření, která vedla k větší transparentnosti v nakládání s majetkem, ke snížení korupce a k výraznému poklesu výdajů na naši činnost, meziročně o 200 milionů, jsou důvodem, proč neustále čelím nejrůznějším pomluvám a výhrůžkám. Děsí mě, že jejich intenzita neustále graduje. Začalo to výhrůžkamimediální dehonestace, pokračovalo to anonymními výhrůžkami smrtí. Měla jsem propíchnuté pneumatiky, dostala jsem zlomenou tužku, obdržela vlastní parte, na půl dne se nám ztratil pes, který se vrátil ve zuboženém stavu. Jsem trnem v oku skupině lidí, která se snaží o to, abych skončila ve funkci a vrátily se staré „pořádky“. Za všemi kroky, které jsem učinila, si ale stojím.