Agitace z ciziny úřadům nevadí
Správně ohlášená akce s účastí zahraničních politiků by prošla jak na magistrátu, tak ve sněmovně
PRAHA Představa, že by na Václavském náměstí před ruskými volbami promluvil ke svým krajanům třeba ministr zahraničí Sergej Lavrov, je spíše nereálná. Ruská komunita v Česku, čítající 36 tisíc lidí, je z pohledu Moskvy tak malá a nevýznamná, že by se takové krajanské setkání uskutečnilo spíše na půdě Ruského střediska vědy a kultury.
A podobně jsou na tom i ostatní cizinecké minority. Česko tak nemusí zakazovat agitaci politiků z ciziny na veřejných prostranstvích, tak jak to v případě členů turecké vlády v posledních dnech provedly sousední Rakousko, Německo i Nizozemsko.
Kdyby si ale chtěli politici z ciziny do Česka udělat zájezd v rámci předvolebního turné a někde tu na náměstí promluvit k davu, nikdo by jim to nezakázal. Pravidla pro ohlašování demonstrací totiž s něčím takovým ani nepočítají. Svolavatel má povinnost nahlásit údaje o pořadateli, nikoliv seznam těch, kdo promluví na tribuně.
„Úředníci demonstrace neschvalují, pouze sledují dodržování podmínek,“upozorňuje tiskovýmluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. A pokud z účelu shromáždění není zřejmé, že demonstrace směřuje k popírání nebo omezování práv, k násilí nebo porušování ústavy a zákonů, nemají úřady ani důvod akci zakázat. Loni Praha přímo nezastavila jedinou demonstraci.
Nejčastěji pražský magistrát řeší situaci, kdy na stejné místo a hodinu podají ohlášení dva svolavatelé. „V takovém případě se snažíme, aby se mezi sebou dohodli. Například tak, že jeden subjekt obsadí dolní část náměstí, druhý zase tu horní,“popisuje Hofman.
Svá vlastní pravidla pro politickou agitaci mají zákonodárci. Jenže i v Senátu nebo Poslanecké sněmovně by návštěva zahraničního politika spojená s předvolební agitací prošla bez povšimnutí. Jednou už se tak ostatně málem stalo. Loni v září chtělo ve sněmovně vystoupit pět politiků z Národní fronty, kterou vede kandidátka na francouzskou pre- zidentku Marine Le Penová. Na akci si zarezervovali místnost Státní akta, kde obvykle probíhají odborné konference. Místo francouzským nacionalistům zajistil poslanec Tomio Okamura, který akci nahlásil jako setkání s občany. Teprve když se o shro- máždění začali zajímat novináři, šéf dolní sněmovny Jan Hamáček akci zatrhl. Ovšem především z formálních důvodů. „Poslanecké sněmovně tím vznikají náklady a není důvod, proč by z jejího rozpočtu měla být financována volební kampaň zahraniční politické strany,“vysvětlil LN důvody, proč se příznivci Le Penové nakonec v Praze nesešli.
Mítink neprošel, seminář ano
Jak ale sám dodává, kdyby byl účel setkání jiný, žádný zákaz by asi nepadl. „V případě odborného semináře by příliš možností neexistovalo,“myslí si Hamáček.
Sama Le Penová ve sněmovně již jednou vystoupila. V květnu 2015 se v Praze zúčastnila akce nazvané Evropský mír a prosperita po EU a soukromě se sešla s exprezidentem Václavem Klausem.
V Česku se na veřejnosti objevili i politici, jejichž vystoupení by mohla zavdat příčinu k zákazu demonstrace pro podezření z porušování práv menšin a rasové nesnášenlivosti. Většinou ale měla charakter frašky.
V srpnu 2015 v Praze vystoupil banskobystrický župan Marian Kotleba. Vůdce slovenských národovců ale promluvil jen k padesáti věrným. Loni na podzim si pak extremisté z Dělnické strany sociální spravedlnosti pozvali europoslance a exšéfa Národnědemokratické strany Německa (NPD) Uda Voigta. Zůstalo ale jen u několika regionálních akcí na Ústecku. Německý národovec mimo jiné zahájil fotbalové utkání Kozly–Černčice. O sporu Turecka a Nizozemska čtěte na straně 7