Tokio dráždí Čínu válečnou lodí
TOKIO/PRAHA Oficiálně ho vláda v Tokiu označuje jako vrtulníkový torpédoborec. Bezmála 250metrový kolos Izumo tak ale tituluje z čistě politických důvodů. Kvůli pacifistické poválečné ústavě, která – přinejmenším zatím – dovoluje budovat arzenál jen k obraně. Svými parametry podle odborníků spíš lehká letadlová loď, která pojme i na čtyři stovky vojáků, je největším válečným plavidlem, jaké od druhé světové války ostrovní císařství spustilo na vodu. A podle všeho má už zanedlouho zamířit na ostře sledovanou výpravu do Jihočínského moře.
Tedy do sporných vod, v nichž se vede jeden z nejvyostřenějších teritoriálních sporů současnosti. Na 90 procent si jich totiž nárokuje Peking na úkor šesti dalších zemí a buduje v nich umělé ostrovy s vojenským zázemím. Jak ale ukazují satelitní snímky, se stavbou pevniny začal i Vietnam.
Japonsko se sice tohoto sporu bezprostředně neúčastní, i tak jej ale sleduje zvlášť bedlivě. Samo totiž s Pekingem vede obdobnou při ve Východočínském moři o skalnaté souostroví. Japonci ho znají jako Senkaku, Čína jako Tiao-jü-tao. Vedle strategické polohy je v hledáčku obou zemí i proto, že okolní vody patrně ukrývají ložiska ropy.
O plánu Tokia vyslat Izumo od května na tříměsíční demonstrativní plavbu napříč Jihočínským mořem informovala agentura Reuters s odkazem na tři různé zdroje. Japonská vláda se k tomu sice odmítla jakkoliv vyjádřit, prezident Filipín Rodrigo Duterte, kde má válečná loď při svém tur- né načas také zakotvit, to ale nepřímo potvrdil. „Pozval jsem je všechny,“reagoval na dotaz novinářů k diskutované zastávce japonské lodě v zálivu Subic. Duterte, jenž se přitom ještě donedávna chtěl sbližovat s Čínou a Ruskem, také uvedl, že se možná podívá na její palubu. Když bude mít čas.
Japonské plavidlo má zakotvit také v Singapuru, Indonésii a na Srí Lance, než zamíří do Indického oceánu na společné námořní manévry s americkou a indickou armádou a v srpnu pak zpět do Japonska. Tokio tímto bezprecedentním tahem zřejmě chce vyslat důrazný vzkaz do Pekingu.
Už dříve ovšem do Jihočínského moře vypravilo námořnictvo Spojených států. Podle Washingtonu je toto teritorium, jímž proudí více než třetina námořní dopravy celé planety, z většiny mezinárodními vodami. Smocenským střídáním v Bílém domě se přitom zdá, že se USA chystají zaujmout vůči Pekingu co do sporných vod tvrdší stanovisko než předchozí Obamova administrativa, která nechtěla Čínu příliš dráždit.
Ostatně, japonská loď, již poprvé spustili na vodu v roce 2013, se nebude plavit sama. „Bude společně cvičit s námořnictvem Spojených států,“řekl agentuře Reuters jeden ze zdrojů. Jihočínské moře od února brázdí americká letadlová loď USS Carl Vinson.
Vláda v Tokiu pod vedením premiéra Šinzóa Abeho ve světle rostoucích mocenských ambic Číny tak začíná přehodnocovat svůj poválečný pacifismus. Zhruba od roku 2008 totiž Peking zintenzivnil jak verbální výpady ve státních médiích, tak demonstrativní plavby k Japonskem nárokovaným ostrovům. Zvlášť s nástupem současného prezidenta a generálního tajemníka komunistické strany Si Ťin-pchinga se námořnictvo stalo prioritou.
Japonsko chystá ve sporných vodách Jihočínského moře rozsáhlé manévry. Ostrovní císařství, jež dodnes formálně svazuje pacifistická ústava, tam ve světle eskalace sporů s Pekingem plánuje spolu s USA vyslat na demonstrativní plavbu svoji největší válečnou loď Izumo.
Do Japonska, ale i do Pekingu zavítá šéf diplomacie USA
Už v roce 2015 dolní komora japonského parlamentu schválila zákony, které umožňují nasadit síly v zahraničí, bude-li ohroženo císařství anebo jeho blízký spojenec. Optikou Tokia je jím přitom v zásadě jediná země: USA. Do Japonska zkraje února jako první člen Trumpova kabinetu, jenž zavítal za hranice, zamířil ministr obrany James Mattis. Ve druhé půlce tohoto týdne pak totéž turné čeká i šéfa diplomacie Rexe Tillersona – s tím rozdílem, že přidá k Soulu a Tokiu i ostře sledovanou zastávku v Pekingu.
Někdejší šéf ropného gigantu Exxon tam bude jednat o bezpečnosti v regionu, a to především v souvislosti s pokračujícím severokorejským jaderným programem. V reakci na něj minulý týden začaly USA v Jižní Koreji rozmisťovat protiraketový systém THAAD. Proti tomu se ovšem ostře staví Čína, která namítá, že ohrožuje její vlastní bezpečnost.