Případ zmizelého Mendelova spisu
O předání originálních dvoulistů, jež byly před pár lety jen při vnitrostátní zápůjčce do Národního technického muzea v Praze pojištěny na 20 milionů korun, existuje z Vídně předávací protokol.
Vídeňský otec Sadrawetz v něm prohlašuje, že vrací originál Mendelova rukopisu Versuche über Pflanzen-Hybriden v takovém stavu, v jakém „jej od zástupce starobrněnského opatství, bývalého opata L. E. Martince..., před několika lety“přebíral. Kdy přesně a proč se letitá Mendelova pozůstalost dostala do Rakouska, není redakci známo; stalo se tak ovšem patrně bez vědomí českého státu, ač takto cenný dobový dokument nejspíše podléhá zákonu o vývozu a prodeji předmětů kulturní hodnoty z roku 1994. skutečně fundamentálním objevům moderní přírodovědy a zachovávají si svůj význam do dneška. Je to něco podobného jako Einsteinovy nebo Planckovy objevy ve fyzice, objev radioaktivity nebo role DNA. Inspirativní zůstává Mendel v tom, že nám připomíná, že důležité teorie musejí být založeny na pečlivě provedených experimentech,“říká profe- sor Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky ČR.
Mendelova osobnost a jeho vazba k Brnu je i vítaným marketingovým bonusem pro Masarykovu univerzitu, která každoročně pořádá takzvané Mendel Lectures, nebo nový Středoevropský technologický institut (CEITEC) zbudovaný za pět miliard korun.
Gregor Johann Mendel
V moderním středisku rovněž pracují rostlinní biologové, kteří vlastně – daleko sofistikovaněji – navazují na rané Mendelovy pokusy s křížením hrachu setého, které odhalily, co se dále dědí.
Brno jako Mekka genetiky
O tom, že si také Rakousko nárokuje odkaz německy píšícího Mendela (mimochodem absolven- ta Vídeňské univerzity), hovořil nedávno v LN přední český vědec Karel Říha: „Znalost Mendelova jména ve Vídni je veliká, ale samozřejmě moc dobře vědí, že pokusy dělal v Brně – tenkrát však v rakouské monarchii...“
Neodolatelný genius loci brněnského opatství zmiňují i další vědci. „Pro mne osobně i pro spoustu kolegů, kteří dělají v genetice, je Brno něco jako Mekka, Jeruzalém či Betlém genetického výzkumu. Já jsem tu na Masarykově univerzitě studoval, v Mendelově muzeu jsem byl, ale moci si sáhnout na onen rukopis, podívat se, jak vše bylo rozepsané, i ta nomenklatura, kterou používáme dodnes, to bylo opravdu hodně zajímavé,“uvedl v roce 2012 další špičkový výzkumník Jiří Friml.