Zakázka temnější než ropa

Státní firma MERO v podkladech tendru požadovala neexistující DPH a zapomněla, že je akciová společnost

PRAHA Státní firma MERO je už 23 let jediným českým přepravcem ropy, ročně protočí zhruba dvě miliardy korun. U tak zkušeného hráče zarazí, že si dodnes nevšiml, jakou má vlastně právní formu. Alespoň to tak vypadá podle zadávací dokumentace k tendru na právní služby, kde se velká státní akciovka označila za příspěvkovou organizaci.

Zarážejících nedostatků je v dokumentech k zakázce mnohem víc, k nejočividnějším patří třeba požadavek, aby zájemci o smlouvu připočítali ke své nabídkové ceně dvacetiprocentní DPH. Žádná taková sazba ale v České republice neexistuje. Na chyby navíc museli firmu upozornit až uchazeči, sama si jich nevšimla.

Soutěž o 16 milionů

Zakázku na právní služby MERO vypsalo na konci loňského roku, celkem v ní jde o 16 milionů korun. Kancelář, která soutěž vyhraje, bude správci ropovodů poskytovat všeobecné právní poradenství a zpracovávat i veškeré veřejné zakázky. S těmi společnost zjevně pomoci potřebuje, přestože by v nich měla být kovaná – v současné chvíli jich má dvacet v běhu, v největší z nich pak rozhoduje až o 70 milionech korun. Zrovna u té se experti na poradenství, s nimiž LN hovořily, shodují na tom, že vůbec nejlepší by bylo ji zrušit a vypsat znovu, tentokrát pořádně.

Přepravce ropy zatím nechce nic komentovat. „Veřejná zakázka ještě nebyla ukončena, probíhá hodnocení nabídek. Do vydání rozhodnutí nebudeme informace poskytovat,“reagovala Radomíra Doležalová, tajemnice MERO.

Chyby v dokumentaci vytvořily v průběhu tendru chaos, uchazeči netušili, co z toho myslí MERO vážně. Jeden z nich se například dotazoval, jestli má připravit variantní nabídku, protože chce státní akciovka vědět, jak by to vypadalo, kdyby byla příspěvkovou organizací.

Vysvětlení garantky zakázky Gabriely Smetákové bylo šalamounské, ale mnoho světla nepři- neslo. „Naše společnost samozřejmě není klasickou státní příspěvkovou organizací ve smyslu zákona, ale disponuje majetkem státu, proto jsme to vložili do zadávací dokumentace, neboť veškeré zisky společnosti jsou veřejnými financemi,“odpověděla.

A o zisk právě jde. Primárním úkolem příspěvkových organizací není generování zisku, typicky to jsou knihovny, divadla nebo diagnostické ústavy. Od přepravce ropy se naopak výdělečná činnost očekává. Za rok 2015 MERO vydělalo na skladování a přepravě ropy téměř půl miliardy. Do škatulky příspěvkové organizace by se tedy nevešlo.

Podobně svérázně jako s právní formou se firma vypořádala i s neexistující sazbou DPH, fik- tivní číslovku odstranila až po třech týdnech od vyvěšení tendru a správnou výši do opraveného dokumentu již neuvedla.

Sedm přihlášených i dotazů

Další otazník představuje cena, která je přitom polovičním kritériem, podle něhož se rozhodne o vítězi. „Zarazilo nás, že jsme měli zpracovat ujednání o překročení nabídkové ceny, ale zároveň v zadávací dokumentaci uváděli, že se její překročení nepřipouští,“řekl LN zástupce advokátní kanceláře, která se do tendru přihlásila.

Chaos vyvrcholil týden před ukončením příjmu nabídek. MERO změnilo část dokumentace týkající se hodnocení. Původně totiž společnost stanovila jedno hodnoticí kritérium v rozporu se zákonem. Na poslední chvíli ale chybu odstranila a prodloužila příjem nabídek o dva týdny. I přes administrativní bariéru se do tendru přihlásilo sedm velkých advokátních kanceláří. Stejný počet dotazů s prosbou o vysvětlení požadavků směřoval zpět do firmy.

Nestandardní vedení zakázky pokračovalo i během otevírání obálek s nabídkami. Při něm Smetáková oznámila, že si ještě uchazeče pozve na individuální schůzky, a to ještě předtím, než se s obsahem obálek seznámila. Od přihlášených právníků prý očekává, že vysvětlí například to, jestli nabídnutá cena pokrývá služby na rok, nebo na čtyři. Což by nebylo nutné, kdyby to ze zadávací dokumentace jasně vyplývalo.

„Takový postup nás překvapil. S tím se běžně nesetkáváme,“řekl LN jeden z účastníků tendru.

Těžko pak soudit, jestli některé kanceláře předložily zjevně podstřelenou cenu, nebo jen místo čtyřletého období spočítaly svoje nároky na rok. Jedno z toho se stát muselo, protože nabídky se výrazně odlišují. Tři firmy pracují s 10 až 20 miliony, dvě další ale jen s necelými pěti. Podle informací LN vůbec nejnižší cenu podala advokátní kancelář bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce, jehož před lety označila bývalá státní zástupkyně Marie Benešová za součást „justiční mafie“. Nabídku jen o necelých 31 tisíc korun vyšší poslala kancelář Achour & Partners. Ani jedna z firem nechtěla LN komentovat, jestli jde o částky pokrývající rok, nebo čtyři.