Běženci zachraňují italské hoteliéry
Ubytovací zařízení v Itálii, kterým se nedaří přilákat běžné turisty, hledají způsob, jak udržet své často skomírající podniky v provozu. Uzavírají proto dohody s úředníky a otvírají dveře migrantům.
ŘÍM/PRAHA Tříhvězdičkový hotel Bellevue situovaný v městečku Cosio Valtellino na severu Itálie láká na čerstvý horský vzduch, kouzelnou přírodu, ale také na sportovní vyžití a relax v podobě wellness služeb. Tedy donedávna lákal. Od minulého týdne slouží výhradně migrantům. Majitel hotelu Giulio Salvi se rozhodl přizpůsobit dlouhodobému trendu a učinil rozhodnutí, které, jak věří, zachrání jeho živobytí.
Itálie je jednou z evropských bran, kterou na kontinent v posledních letech vstupují přes Středozemní moře tisíce lidí hledajících bezpečí a důstojný život. V loňském roce jich připlulo do Itálie více než 181 tisíc, tedy více než v předchozích dvou letech (v roce 2014 to bylo dle tabulek Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN 170 tisíc a v roce 2015 pak 150 tisíc osob). A příliv migrantů, zejména ze subsaharské Afriky, se nezastavil ani letos: během prvních tří měsíců do země přes moře přicestovalo skoro 16 tisíc lidí. Desetitisíce dál zůstávají na italské půdě a usilují o azyl. Úřady tak mají spoustu práce nejen s vyřizováním azylových žádostí (loni jich bylo podle Eurostatu přes 120 tisíc), což zatěžuje už tak pomalou italskou justici, ale také s tím, aby migrantům zajistily střechu nad hlavou.
Proti předsudkům
A tady do hry vstupují právě hotely. Stát totiž nedisponuje tolika ubytovacími zařízeními, a začal se proto obracet na soukromníky. Pro řadu hoteliérů, kteří se dosud oklepávají z ekonomické krize a kterým se v průběhu roku příliš nedaří prodávat pokoje, představují migranti příležitost. A to lákavou – stát na každého cizince přispívá. Pakliže se tedy hoteliér rozhodne migranty přijmout, má garantovaný výdělek. Třeba v lombardské provincii Sondrio platí stát 37 eur (tisíc korun) na hlavu.
Podle statistik sice turisté do Itálie jezdí stále víc (loni narostl počet příjezdů o 4,2 procenta), nicméně konkurence je velká, navíc tradiční hotel není pro cestovatele v době služeb jako Airbnb jedinou volbou. Otevření se nové klientele je tak pro mnohé podnikatele způsob, jak zaplatit účty. To je případ i zmiňovaného Bellevue, který ubytovává migranty již delší dobu. „Pro náš sektor teď prostě není nejpříznivější období. Povedlo se mi najít nějakou alternativu a jsem za to rád,“vysvětlil deníku Corriere della Sera majitel Giulio Salvi, který věří, že díky rozhodnutí udrží své podnikání nad vodou.
Ještě v minulých týdnech usilo- val Salvi i o „běžnou“klientelu. Nebyl ale úspěšný. „Mnohým vadila přítomnost uprchlíků, což vnímám jako důsledek nenávistné protiimigrační kampaně populistů,“říká podnikatel. Nyní se proto rozhodl dát státu k dispozici i zbývající pokoje. „Normálně fungujeme, hotel je otevřený, staráme se o klienty, kterými jsou teď už ale výhradně migranti. S příjezdem posledních dvaceti osob máme kapacitu zcela zaplněnou,“oznámil minulý týden. Od rozhodnutí jej neodradily ani negativní reakce okolí, které přišly, když poskytl útočiště prvním „nestandardním“klientům na sklonku roku 2015. Tehdy mu začaly chodit anonymní dopisy s výhrůžkami a rovněž jeho facebookový účet zaplnily nenávistné vzkazy. Našli se tací, kteří slibovali, že hotel zapálí.
Salvi podobné přísliby nebral vážně a ani teď reakce okolí – nadšení nejsou někteří kolegové hoteliéři ani místní radnice – neřeší. Raději se soustředí na práci, které má s novou klientelou požehnaně. Podle hostů například upravuje jídelníček, migrantům se totiž příliš nezamlouvají severoitalské speciality. „Místní kuchyně pro ně moc není, vaříme teď hlavně kuře a rýži a nesmí chybět feferonky. Snažím se všem vycházet vstříc. Ve výsledku cítím satisfakci nejen po ekonomické stránce, ale hlavně po té lidské,“říká podnikatel.
Zatímco v severnějších regionech hoteliéři teprve začínají svá zařízení státu nabízet, na Sicílii, které se nápor migrantů citelně dotýká již dlouho, se řada hotelů na migranty přeorientovala dřív. Na seznamu objektů, které se specializují na uprchlíky, jsou hotely v centrech měst, resorty na pobřeží nebo venkovská sídla.
Jménem státu otevřete
Ne všude v zemi se nicméně najdou hoteliéři ochotní dát svou nemovitost k dispozici. Tam, kde chybí dobrovolníci z řad soukromníků, si úředníci vyberou místo, kam pošlou uprchlíky, jednoduše sami. Někteří hoteliéři uposlechnou, jiní se bouří. Třeba Luigi Fo- gli, majitel hotelu Lory ve Ficarolu, městečku v benátské oblasti, bránil svůj majetek vlastním tělem – v hotelu se zabarikádoval. Rovněž „zábor“hotelu Cristallo nedaleko Verony vzbudil nevoli. Majitelé měli nasmlouvané hosty kvůli veletrhu Fieracavalli, a požadavek vlády tak přišel zcela nevhod. Zlobili se nejen oni, ale také starosta vesnice Castel d’Azzano, kde se hotel nachází. „Nikdo s námi nic nekonzultoval,“rozčiloval se Antonello Panuccio.
Jakkoli rozmísťování žadatelů o azyl je téma, kvůli němuž je italská společnost rozpolcená (nutno říct, že spory živí populisté z Ligy Severu, kteří šíří nepravdivé informace a organizují protesty proti uprchlíkům), je to realita, s níž se učí Italové žít. A někde celkem úspěšně. Reportéři britského deníku The Guardian popsali fungování centra Villaggio La Brocchi, které podporuje ministerstvo vnitra. Venkovská usedlost nedaleko Florencie, v níž našlo domov a práci 38 uprchlických rodin, se stala lákadlem pro Italy i zahraniční turisty. Pozornost přitahuje zejména restaurace Ethnos, kde se podávají východoafrické speciality, které připravuje mladá Etiopanka Sara Tagi. Její chléb se stal hitem, na který se sjíždí lidé z celého okolí. Centrum nejenže úspěšně integruje migranty, ale také generuje zisk pro město. Vláda hodlá podobné projekty podporovat i nadále: v příštím roce má být do programu zařazeno 4500 cizinců.
Pakliže se hoteliér rozhodne migranty přijmout, má garantovaný výdělek. Třeba v lombardské provincii Sondrio platí stát 37 eur na hlavu.