Střet pragmatismu s emocemi
Nikdo z jejích předchůdců nebyl tak proamerický jako kancléřka Angela Merkelová. S tím ovšem kontrastuje fakt, že ještě nikdy nebyl odpor Němců k USA tak velký jako po zvolení Donalda Trumpa.
WASHINGTON/BERLÍN Napodruhé to vyšlo. Německá kancléřka Angela Merkelová se včera v Bílém domě poprvé sešla s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Původně měla do Washingtonu zavítat již minulé úterý, ale její cesta byla na poslední chvíli zrušena kvůli sněhovým bouřím na východě Spojených států.
Posunutí schůzky obou politiků ještě víc umocňovalo původní vysoká očekávání. Nejenom německá média, ale například i řada britských listů avizovaly jejich setkání jako střet chladného pragmatismu Merkelové s nevypočítatelnými emocemi šéfa Bílého domu. Kladli si pak často řečnickou otázku, jestli mohou dva státníci s tak odlišnými povahami a stylem politiky vůbec najít společnou řeč?
„Merkelová je pragmatička a přesně tak bude přistupovat k Trumpovi,“citoval deník Financial Times jednoho z prezidentových poradců, čímž odhalil, že podobně vidí šéfku německé vlády i v Bílém domě.
Jiná média zase poukazovala na skutečnost, že Merkelová měla během svého působení v čele vlády už mnohokrát co do činění s politiky, kteří byli podobně jako nyní Donald Trump povahově jejími pravými protiklady: ať už to byli bývalý italský premiér Silvio Berlusconi, nebo francouzský exprezident Nicolas Sarkozy, či aktuálně šéf Kremlu Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Jako jedna z výhod před návštěvou Merkelové v Bílém domě se uvádělo, že na rozdíl od některých sociálnědemokratických členů její vlády – například ministrů zahraničních věcí Franka-Waltera Steinmeiera a Sigmara Gabriela – se během americké volební kampaně nenechala strhnout k ostrým vyjádřením na Trumpovu adresu. Vedle toho jí předchází pověst, že žádný z jejích předchůdců v čele vlády nebyl tak nakloněn spojenectví s Američany jako ona. To bývá obvykle dáváno do souvislosti s jejím východoněmeckým původem a skutečností, že USA pro ni nikdy nepřestaly být symbolem svobody a otevřenosti.
Mocenský boj o volný trh
Současná americká administrativa ve své praktické politice naopak od některých z těchto principů ustupuje, o čemž svědčí například úvahy o zavedení dovozních cel. To je namířeno proti politice volného obchodu, prosazované v minulých desetiletích předchozími americkými vládami. Ale také proti politice kancléřky. Ta teprve minulý týden v německém parlamentu prohlásila, že navzdory posilování protekcionistických tendencí na celém světě musí Evropa zůstat otevřená. Šéfka německé vlády, jež aktuálně předsedá skupině dvaceti ekonomicky nejdůležitějších ekonomik světa (G20), si stanovila jako jeden z hlavních cílů udržení systému světového obchodu bez bariér. Právě ohledně otázky, do jaké míry budou Spojené státy tento systém nadále podporovat, zřejmě probíhá v nejbližším okolí prezidenta Trumpa mocenský boj. Jak uvedl deník Financial Times, stojí na straně jedné skupina okolo šéfa Národní ekonomické rady a bývalého vrcholného manažera Goldman Sachs Garyho Cohna, jež volný trh nadále podporuje. Proti ní se profiluje šéf Národní obchodní rady Peter Navarro, jenž má na své straně i vlivného hlavního politického stratéga Bílého domu Stevena Bannona. Ně- kdejší profesor ekonomie Navarro se domnívá, že Spojené státy čelí obchodní válce, již proti nim vedou Čína a Německo. Jejich cílem je prý „vyplenit“USA. Vychází přitom z lednových čísel americké obchodní bilance, která dosáhla schodku 50 miliard dolarů. Z toho připadlo necelých pět miliard na Německo a 31 miliard na Čínu. Je to právě Navarro, kdo v minulosti opakovaně obvinil Němce, že uměle udržují na nízké úrovni euro, čímž zlevňují své exporty do Spojených států. Berlín naopak argumentuje tím, že německé koncerny v posledních letech uskutečnily v USA několik velkých investic. Zároveň poukazují na skutečnost, že tam hodlají přenést i know-how, jak vzdělávat pracovní síly a tím zlepšit jejich šance na pracovním trhu. Z toho důvodu doprovázeli Merkelovou do Spojených států manažeři velkých německých koncernů, kteří tam chtějí zmíněný systém etablovat.