Konopí prospívají hory. A úplatky
je, že tento nelegální byznys v Albánii vzkvétá. Teprve zhruba před třemi lety se ale o něm jako o problému začalo mluvit i v cizině. Zvlášť v Itálii, kam míří velká část místní výroby a kde albánská mafie úspěšně zapustila kořeny.
Hlavní město marihuany
Psal se rok 2014, když se jistá zapadlá albánská ves o sotva třech tisících obyvatelích na jihu země dostala do světovýchmédií. O Lazaratu tehdy psala jako o evropském hlavním městě marihuany. Pěstoval ji tam totiž skoro každý. A ve velkém.
Při masivním zátahu – prvním, kdy vláda v Tiraně vytáhla s takovou razancí proti pěstitelům – tehdy bezpečnostním složkám trvalo pět dní, než dostaly ves pod kontrolu. Místní se totiž bránili mimo jiné ručním protitankovým granátometem (RPG) a minometnými granáty. Zátah tehdy přišel jen krátce před tím, než měl Brusel rozhodnout o udělení statusu kandidátské země pro Albánii.
Když bitva o Lazarat utichla, zlikvidovaly tam státní složky na deset tun marihuany. Údajně měla dlouhodobě tato jediná vesnice na svědomí až půlku produkce v zemi. Od té doby ale uplynuly skoro tři roky a vláda sociálnědemokratického premiéra Ediho Ramy se dnes holedbá, že tam s nelegálním byznysem zatočila.
„Lazarat jsme zlikvidovali, teď se musíme vypořádat se zbytkem,“nechal se slyšet pro LN albánský premiér Rama.
Ať už přijde kamkoliv, strhává na sebe tento 52letý politik pozornost už jen svými více než dvěma metry výšky. Rama, jenž se dostal do čela země v roce 2013, ale přitahoval pohledy už jako starosta Tirany i svým někdy poněkud excentrickým chováním a oblékáním. V 90. letech po pádu komunismu načas emigroval do Francie a živil se jako malíř. A stejně jako srší barvami obrazy v jeho pracovně, nevyhýbají se ani jeho oblečení. I tentokrát, když odpovídal ve svém úřadu malé skupině evropských novinářů. Z obleku mu čouhaly svítivě fialové ponožky v lakovaných teniskách.
I když se od roku 2000, kdy poprvé Rama stanul v čele Tirany, albánská metropole v mnohém přiblížila Západu, mimo ni pořád existuje jiný svět. V některých regionech závisí na státní podpoře až 60 procent obyvatel. Pro většinu pěstitelů marihuany je to tak především cesta z chudoby. Navzdory prohlášením vlády konopí z albánského venkova nezmizelo. Pěstitelé se ve světle zátahů jen přesunuli hlouběji do hor.
Korupce začíná už na škole
Vedle příznivého středomořského klimatu a odlehlých hor v jejich prospěch totiž dlouhodobě hraje ještě jedno: úplatní politici, státní úředníci a činitelé. Řada pěstitelů tak připouští, že policistům platí 10 i 20 procent provizi.
A zdaleka přitom nejde jen o konopí. „Situaci v zemi dobře ilustruje to, že uplácení jsou dokonce už i učitelé na základních školách. Tady v Albánii se 7. března slaví svátek učitelů. Místo drobností, které jim k tomuto dni děti obvykle dávají, ale začali někteří učitelé přicházet se seznamy věcí, které chtějí koupit od rodičů dětí ze třídy. A někteří se nestydí si říct třeba i o nový telefon,“řekl LN pod podmínkou anonymity jeden z představitelů EU v Albánii. Ve svých odhadech se s dalšími oslovenými diplomaty a experty shoduje, že zkorumpovaných je také dokonce 80 až 90 procent soudců a prokurátorů. Možná víc.
Pod tlakem Bruselu a Washingtonu nakonec loni přijali albánští zákonodárci zákon o lustraci všech soudců a prokurátorů co do původu majetku, vazeb na organizovaný zločin, minulý režim či kvalifikaci. Reforma ovšem zatím zůstala na papíře. Opozice totiž už skoro měsíc bojkotuje zasedání parlamentu, stejně jako dopravu v centru metropole svým protestním táborem. Žádá premiérův odchod a úřednickou vládu až do červnových voleb.
„Spíš je to ale proto, že sama předtím celé roky stála u moci, a prověrky by se tak dotkly hodně jí dosazených lidí,“připouští takříkajíc off the record další ze zahraničních představitelů v zemi. Opozice prý doufá, že se tím lustrace do voleb nestihne.
Komplikovanost současné situace tak přiznává i albánský premiér. „Když srovnám současnou situaci s tím, kde bychom chtěli být, není to dobré,“říká. „Když ale srovnáme to, kde jsme teď, s tím, kde jsme byli, je to velmi dobré,“namítá a dodává, že za nynější stav vděčí jeho země hlavně předchozímu režimu. Nastolenou reformu tak vnímá jako hlubší společenskou změnu. „Nemyslím si, že se z nás někdy stanou Němci, ale máme tu na čem pracovat.“
Albánie, jež se v produkci marihuany řadí na samou špici Evropy, před časem vyhlásila pěstitelům a překupníkům válku. Naráží ale i kvůli všudypřítomné korupci – nejvyšší politická patra a justici nevyjímaje.