Sobotka chce umravnit europoslance

PRAHA/BRUSEL Osud obchodní dohody EU–Kanada (CETA) ležel premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) na srdci. „Jestli ji Belgie zablokuje, poškodí to celou Unii,“varoval loni na podzim. Belgie nakonec svůj odpor překonala. Jenže minulý měsíc pakt s Kanadou pro změnu v Evropském parlamentu (EP) zablokovali europoslanci za ČSSD. Byť nakonec CETA i přes jejich odpor prošla, premiéra nesouhlas ve vlastních řadách překvapil.

Nebylo to ostatně poprvé. V dubnu 2015 europoslanci za sociální demokracii podpořili povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků, i když vláda byla jasně proti. Stejně tak tomu bylo v případě glyfosfátů. Vláda byla proti úplnému zákazu používání této chemikálie v pesticidech, ČSSD v Bruselu restrikce podpořila.

Sem tam rebelují ale nejen sociální demokraté. Loni v červenci ANO a TOP 09 v EP zvedly ruku pro návrh, který by znamenal finanční postihy pro země, které nejsou dostatečně solidární při přemisťování migrantů na své území.

Nepříjemným situacím, kdy jdou europoslanci proti vlastní vládě, by měla do budoucna zamezit nová strategie Úřadu vlády. Koncem minulého měsíce přijala Strakova akademie dokument, který má zajistit lepší informovanost mezi premiérem, ministerstvy a europoslanci. A také včas odhalit situace, kdy jsou čeští zákonodárci v Bruselu připraveni kabinet při hlasování v EP „potopit“.

„Vládě to dává možnost mít lepší přehled o projednávané legislativě, připravovaných iniciativách a obecně o atmosféře uvnitř jednotlivých frakcí,“vysvětluje Tomáš Prouza, státní tajemník pro EU.

Pětibodový dokument předpokládá, že europoslanci dostanou na stůl stanoviska vlády a ministerstev ještě předtím, než se o nich bude v Bruselu rozhodovat. Vzniknoutmá i tým „styčných důstojníků“, kteří budou fungovat jako rychlé spojky.

„Dohodli jsme se na tom, že každá poslanecká kancelář vyčle- ní kontaktní osobu,“řekl LN europoslanec Miroslav Poche (ČSSD). Stejně tak by svého člověka pro styk s unijními zákonodárci mělo určit i každé ministerstvo.

Právě rychlé informace z resortů evropští poslanci často postrádají. Zatímco materiály z vlády dnes většinou europoslancům doputují, komunikace s ministerstvy často vázne. „Kauzy jako Dieselgate nebo LuxLeaks (únik dat o daňových zvýhodněních, která poskytuje Lucembursko – pozn. red.) ukázaly, že potřebujeme mít na stole reakci z českých ministerstev relativně rychle,“dodává Poche. Větší rychlost by uvítala také Martina Dlabajová (ANO). „Pozice z vlády dostáváme třeba až těsně před hlasováním v plénu. Nejen já, ale mnoho mých kolegů jsme přitom zpravodajové připravované legislativy a názory z Prahy potřebujeme znát předem,“řekla LN.

Její kolegyně Olga Sehnalová (ČSSD) pak přidává další důvod, proč by se spolupráce s vládou měla zlepšit. „Patří k tomu i detailní znalost rozhodovacích procesů včetně toho, co, jak a v které fázi lze ovlivnit,“vysvětluje.

O nás bez nás? To nepůjde

Plán, jak si k sobě více přitáhnout europoslance, ale má jednu slabinu. Paradoxně se nevyhnul přesně tomu, čím se sám zaklíná. Bruselští zákonodárci se o něm dozvěděli na schůzce s premiérem počátkem března. Tedy až týden poté, co ho odsouhlasil vládní Výbor pro EU.

Pětibodový plán, v němž se na několika místech mluví o zlepše- ní komunikace, tak předem ani neviděli. „Vypovídá to ledacos o tom, jak by vzájemná komunikace probíhat neměla,“připomíná Dlabajová.

V poslední době se nicméně zdá, že si Sobotka může oddechnout. Když předminulý týden Evropský parlament hlasoval o tom, zda schválí návrh směrnice zakazující držení některých zbraní, našel se jediný rebel, který vládní nesouhlas nepodpořil – lidovec Luděk Niedermayer.

Narazit ovšem premiér může hned s dalším tématem, které mu leží na srdci – praktikami nadnárodních obchodních řetězců, které často identický výrobek nabízejí v různých zemích v odlišném složení. Chuť regulovat volný trh totiž napříč politickým spektrem neprochází.

Tým zmocněnců má zajistit větší informovanost českých zástupců v europarlamentu a předejít jejich rebeliím.