Do čela justice míří Trumpův muž
WASHINGTON/PRAHA Ve světle turbulentního nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy jeden prezidentský dekret střídal druhý, a neutuchajících afér kolem možného napojení jeho nejbližších spolupracovníků na Moskvu je to nominace, která takříkajíc tak trochu zapadla. Nicméně neprávem.
Po měsících obstrukcí, kdy se republikány ovládaný Senát odmítal byť jen zabývat obsazením uvolněného místa soudce Nejvyššího soudu na návrh nyní již bývalého prezidenta Baracka Obamy, se dostal s inaugurací na tah jeho nástupce. A už koncem ledna, pouhých pár dní od nástupu do úřadu, oznámil nový šéf Bílého domu Donald Trump svoji nominaci na uvolněné místo po soudci Antoninu Scaliovi. Ten zemřel loni v polovině února, a zanechal tak nejvyšší orgán americké justice ideologicky rozštěpen v poměru čtyři ku čtyřem mezi liberálně a konzervativněji naladěné soudce co do výkladu práva.
Bude to přitom právě Nejvyšší soud, kdo zřejmě dříve či později bude rozhodovat i o těch nejošemetnějších otázkách výkladu pre- zidentských pravomocí, nedávné dekrety včetně toho protiimigračního nevyjímaje. Nepřekvapí tak, že bylo ve vlastním zájmu nového prezidenta nominovat soudce, jenž bude nakloněn co nejširšímu výkladu jeho pravomocí.
Tím, do něhož Donald Trump vložil své naděje, se má stát Neil Gorsuch – 49letý rodák z Colorada s reputací konzervativce, který zastává interpretaci ústavy bez ohledu na soudobé okolnosti a jenž platí za silného odpůrce posilování federálních úřadů.
V otázce migrace by mohl Trumpa ještě překvapit
Počínaje včerejškem oficiálně začal schvalovací proces Gorsuche na půdě Senátu, jenž potrvá zřejmě do druhé poloviny tohoto týdne. Tak jako třeba členové prezidentského kabinetu bude i on čelit dotazům senátorů na to, jak se v minulosti rozhodl a proč se k takovému verdiktu přiklonil, stejně jako zřejmě i těm, jaký je jeho postoj k aktuálním tématům.
Ačkoliv Gorsuch, jenž vyrostl v katolické rodině, zřejmě v četných odpovědích nepotěší zvláště demokraty – platí za zarytého odpůrce potratů, eutanazie či sňatků osob stejného pohlaví –, analytici upozorňují, že za jistých okolností je ochoten dát liberálům za prav- du. Co by tak mohlo ještě nemile překvapit i samotného šéfa Bílého domu, je fakt, že třeba v otázce migrace není vůbec snadno čitelný. Loni jako soudce federálního odvolacího soudu zabránil deportaci Mexičana, který napodruhé nelegálně vstoupil do USA, a legalizoval jeho pobyt i pracovní povolení v Oklahoma City.
I když už předem někteří čelní demokraté avizovali rezistenci, čeká je ovšem při pokusu odmítnout Trumpova kandidáta nelehká bitva, a to nejen kvůli početní převaze republikánů. Gorsuch je totiž všeobecně poměrně dobře přijímán a platí za někoho s náležitou kvalifikací.
Vystudoval práva na Harvardu – mimochodem ve stejném ročníku jako Barack Obama – a prošel také Kolumbijskou univerzitou a Oxfordem. Poslední dekádu strávil jako soudce federálního odvolacího soudu. Na kontě má i angažmá na ministerstvu spravedlnosti a v minulosti pracoval pro dva soudce Nejvyššího soudu.
Dokonce i lídr menšiny demokratů v Senátu Chuck Schumer připustil, že „je zjevně velmi inteligentní, pohotový a slušný, s vynikajícími soudními způsoby“. Pokud jej Senát schválí, stane se nejmladším členem Nejvyššího soudu za poslední čtvrtstoletí.
Na pozadí boje nového šéfa Bílého domu s federálními soudy o prezidentské dekrety aspiruje na schválení chybějící devátý soudce ideologicky rozpolceného Nejvyššího soudu. Donaldem Trumpem navržený kandidát přitom bude tím, jehož hlas zřejmě převáží při výkladu prezidentských pravomocí.