Ďábel Páně

David Rockefeller žil americkým kapitalismem

Ani neskutečných osm transplantací nezajistilo, aby měl Rockefeller srdce. Včerejší úmrtí nejstaršího světového miliardáře komentovali mnozí s neskrývaným sarkasmem, až radostí. Vnuk a dědic slavného „otce prvního moderního monopolu“Standard Oil a ještě slavnějšího rodinného klanu Johna D. Rockefellera si za svůj 101 let dlouhý život nadělal mnoho nepřátel. Radil americkým prezidentům, neskrývaně zasahoval do politiky a i přes stamilionovou filantropii zůstal pro mnohé „ďáblem“ztělesňujícím to nejhorší z bezohledného moderního kapitalismu.

Byl to právě David Rockefeller, kdo slavně přesvědčil prezidenta Cartera, aby přijal íránského šáha k léčbě v USA a fakticky tak odstartoval islámskou revoluci. Byl to on, kdo s poradci Zbigniewem Brzezinskim a Henrym Kissingerem spoluformoval světovou politiku druhé poloviny 20. století. A byl to také on, kdo zprostředkovával kontakty vlády USA s lídry od Fidela Castra až po Michaila Gorbačova. Důvěrník Tenga Siao-Pchinga i Nelsona Mandely, první muž mocné skupiny Bilderberg, donor Římského klubu i dalších vlivových organizací a jakoby mimochodem i prezident banky Chase Manhattan se zkrátka neštítil použít rodinné jmění k tomu, co sám nazýval šířením „zvuku amerického kapitalismu“.

Je proto příznačné, že přežil tři jeho nejhorší krize a odešel v době, kdy mnozí zpochybňují jeho základní pilíře. Kdy se dokonce sám prezident USA napohled obrací zády ke globalizaci a světovému obchodu, jež sám Rockefeller celý život horlivě prosazoval. Donald Trump nicméně do své miliardářské administrativy jmenoval už pátého bankéře z Goldman Sachs. David Rockefeller tak může odpočívat v pokoji. Jan Klesla