Děti kompromisem nenakrmíš
PRAHA Když v poslední době někde zazněla zmínka o ministerstvu práce a sociálních věcí, bylo to převážně v souvislosti se změnami v sociálních službách, sociálním bydlením nebo zavedením zálohovaného výživného.
Ostatně, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tato témata zmínil jako důležitá, když v prosinci s ministryní Michaelou Marksovou (ČSSD) bilancoval, co se jí jako šéfce resortu povedlo a na co by se měla zaměřit. ten nejvyšší se má vzrůst o šest tisíc na 19 200 korun. Trojčata a čtyřčata by měla mít nárok na bezplatnou pečovatelku. Mezi sociální služby by se mohly zařadit paliativní péče a také klokánky a podobná zařízení.
K novele mělo ale připomínky osm resortů, Úřad vlády, sedm krajů i Praha a třeba také ombudsmanka. Expertka ODS pro sociální věci Lenka Kohoutová materiál označila za „fiasko, které neprojde“.
Premiér Sobotka již avizoval, že poslední termín před říjnovými volbami pro projednání legislativních návrhů ve vládě je konec března. Marksová má dostat šanci znovu příští týden.
„Chce to jen vůli politiků“
Lehké to nemá ani se zákonem o sociálním bydlení. I když ten kabinetem na začátku března prošel. „Vláda schválila kompromisní návrh zákona, stále je čas ho prosadit. Chce to jen vůli politiků pomoci lidem v nouzi a já věřím, že se najde,“řekla Marksová.
Spory měla převážně s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (za ANO). Ta si od začátku stála za tím, že sociální bydlení má být pouze pro lidi, kteří žijí v ubytovnách nebo azylových domech. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová ale hovořila i o seniorech či mladých rodinách.
A právě tento rozpor může být pro zákon, který má omezit obchod s chudobou, ničivý. „Týká se toho, že bude vyhověno rozporům MMR a na základě toho jsem schopná a budu hlasovat pro ten zákon. Pokud bude předložen ve stávajícím znění, tak pro tento zákon hlasovat nebudeme,“řekla o případném kompromisu ve sněmovně Šlechtová.
Marksovámá ale za to, že udělala vstřícných kroků už dost a zúžení skupiny jen na sociální případy by podle ní znamenalo, že by na takový byt nedosáhla řada potřebných. Zdůrazňuje navíc, že se o sociálním bydlení mluví v Česku už 20 let.
S nadsázkou se dá říct, že podobně dlouhá doba „u ledu“by mohla hrozit i zálohovanému výživnému.
V jeho případě nemá ministryně rozhodně velkou podporu, i když se vláda k zavedení náhradního výživného zavázala v koaliční smlouvě. Ministři už ale její záměr se stolu dvakrát smetli.
Vadila jim například nízká vymahatelnost peněz, státu by se měla vrátit zhruba tři procenta vyplacené sumy. Jak se žije ve vyloučených lokalitách,
Ministryně tak předkládá třetí, kompromisní návrh. Podle něj by děti neplatičů od státu dostávaly měsíčně nejvýš 1,2násobek životního minima, tedy podle svého věku 2088, 2568 či 2940 korun, pokud by například po neplatícím rodiči alimenty vymáhal soud či exekutor.
Jeden z úkolů, který v prosinci dal Sobotka ministryni sociálních věcí, bylo využít dobré situace na trhu práce a najít práci pro obyvatele vyloučených lokalit. Marksová odvětila, že jen úřednice tyto osoby zaměstnat nemohou, nutná je spolupráce s obcemi.
Snižovat nezaměstnanost se přesto podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Radka Jiránka vcelku daří: „Je to především o připravenosti těchto lidí k návratu na volný pracovní trh.“Nápomocné jsou například sociální podniky.
Vláda se dostává do fáze, kdy zvolna končí její dělné období, a nastává čas, kdy se v rámci předvolební kampaně provádí resumé, co všechno se členům kabinetu povedlo. Proto se i LN rozhodly ve svém seriálu shrnout, kolik ze svých priorit zvládly jednotlivé resorty splnit a co jim do kompletního odškrtání seznamu úkolů chybí. Nejspravedlivějším klíčem pro určení pořadí je abeceda – na řadě je ministerstvo práce a sociálních věcí.
Příště se seriál zaměří na ministerstvo průmyslu a obchodu