Čeští vědci se spojí s elitními ústavy

PRAHA/BRNO Úspěch. Mezi třicítkou vědeckých záměrů, jež mají zajistit „týmování“výkonnostně slabších zemí s těmi silnějšími, je hned šest projektů řízených z Česka. Zaměří se na rostlinnou biologii, robotiku, mikroskopii, nanotechnologie, fotoniku a zdraví.

Vítězové první fáze hodnocení získají miliony korun, aby během roku připravili se špičkovými institucemi jízdní řád pro budoucí centra excelence. Proto si šestice tuzemských ústavů sehnala vynikající partnery: třeba drážďanský Ústav Maxe Plancka, nejlepší kontinentální polytechniku ETH Curych anebo slavný biotechnologický institut VIB v Gentu.

Kdo uspěje i ve druhé fázi, získá štědré financování nového střediska na pět až sedm let.

„Výsledek považuji za velký úspěch české vědy. Bylo podáno celkem 208 projektů a prošlo jich třicet. A šest z nich, tedy pětina, jde do Česka – po třech do Prahy a do Brna,“řekla LN Jana Klánová, ředitelka centra RECETOX při Masarykově univerzitě. Vědci budou spolupracovat s University College London, s ETH i konsorciem evropských biobank.

Užitečné operační programy

Cílem projektu CETOCOEN Excellence je zbudovat platformu pro bádání, jež má odhalit roli různých faktorů ovlivňujících zdraví člověka a stárnutí, snížit zátěž spjatou s rozvojem chronických onemocnění. „Výsledek je důkazem, že peníze z operačních programů byly dobře investovány a přitahují evropské fondy, protože většina úspěšných českých projektů je na předchozí investice nějak napojena,“říká Klánová.

Další dva záměry jsou spjaty se Středoevropským technologickým institutem v Brně. První projekt BACK4FUTURE s podpisem profesora Tomáše Šikoly se zaměří na pokročilé nanotechnologie, ten druhý – PASSAGE – na rostlinnou a syntetickou biologii.

„Syntetická biologie je rychle se rozvíjející oblast, která využívá nejnovějších poznatků v biologii k utváření nových vlastností živých organismů pro aplikace v medicíně a v biotechnologiích. Výsledky by byly uplatnitelné primárně v modernizaci zemědělství a jeho adaptaci na měnící se podmínky v životním prostředí, ale také v lékařství a produkci biomateriálů,“říká ředitel CEITEC-MU Jiří Nantl.

Pilířem má být partnerství s vlámským VIB, jenž je světovou špičkou v rostlinné biologii a vytvořil kolem sebe jeden z nejúspěšnějších klastrů v oblasti agrobiotechnologií. „Jeho vědecký šéf Dirk Inzé je jedním z nejcitovanějších rostlinných biologů na světě,“říká Nantl o jednom z členů exkluzivního klubu. Od Belgičanů se navíc Češi mohou přiučit, jak převést poznatky základního výzkumu do komerční praxe.

Zabodovala „módní“témata

Výtečného partnera pro projekt ARIB ulovil i Ústav molekulární genetiky Akademie věd – drážďanský Ústav Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku. „Zaměříme se na oblasti výzkumu, kde existuje synergie mezi oběma partnery, například ve využití modelových organismů a umělých orgánů, pro výzkum lidských nemocí, v chemické biologii, v pokročilém mikroskopickém zobrazování a počítačové analýze biologických obrazů,“řekl LN Pavel Tomančák.

Fyzikální ústav Akademie věd se pro projekt CHAMPP spojí s Hamburskou univerzitou. A šestici doplňuje České vysoké učení technické, jehož kybernetici se zaměří na vazby s Německým výzkumným centrem pro umělou inteligenci. „Chtěli bychom propojit náš nově budovaný testbed pro průmysl 4.0 s tím v Saarbrückenu,“říká Vladimír Mařík. Vědci se zaměří na experimentální výrobní zařízení. „Jde o zvýšení automatizace výroby. Nejen o spolupráci mezi roboty, ale i o spolupráci robotů s lidmi,“dodává Michael Valášek, děkan Strojní fakulty ČVUT, dle něhož zabodovala v soutěži „módní“témata.

Bylo podáno celkem 208 projektů a prošlo jich třicet. A šest z nich, tedy pětina, jde do Česka – po třech do Prahy a do Brna.