O vědecké konvičce

Desetimiliardová „zálivka“nemusí kropit přesně

VČesku máme 26 veřejných vysokých škol, 54 ústavů Akademie věd ČR a z evropských fondů vzniklo 48 výzkumných center. K tomu patří resortní výzkumné ústavy a také firmy, které se věnují inovacím. Není pak divu, že se všichni upínají k tolik potřebné vláze, k peněžním zdrojům, bez nichž by toho mnoho nového nevypěstovaly...

Toužebně očekávanou sprchou jsou peníze z běžícího operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).

Ve dvou hlavních výzvách – Excelentní týmy a Excelentní výzkum – je k mání asi patnáct miliard korun. To je dost peněz, zřejmě i posledních takto velkých z EU. Jak včera upozornily LN, napříč zemí se ale ozývají hlasy, že z té druhé „desetigigové“konývky potečou peníze spíše kropítkem. Tak trochu náhodně, do šířky. Bodové ohodnocení závisí na přístupu dvou evaluátorů a na desítkách kolonek (i scestných), přičemž požadovaná „excelentní věda“má v součtu zhruba pětinovou váhu – matematici by upřesnili, že jen 55 z 250 možných bodů.

„Říkám tomu konvičkový efekt,“vypráví nejmenovaný špičkový vědec. Místo toho, aby se po debatě expertů a pod vahou vršených argumentů vybralo pár nejkrásnějších růží k přímé zálivce a šlechtění, rozlije se možná štědrá závlaha po celém záhonu narcisek, tu s modrou růží, tam s konvalinkou, jinde i s pampeliškou. Něco dostane Univerzita Karlova, něco asi získají v Brně, Olomouci a Ostravě, takže instituce si nakonec stěžovat nebudou; veřejnou kritiku si třeba i odpustí. Ovšem v řadě vědců, kteří už svou excelenci osvědčili globálně (ERC, EMBO či jiné granty), ale pro Česko teď nebudou „dost dobří“, může vzklíčit zklamání. Nespravedlnost. A to by tu naši zahrádku mohlo docela i zaplevelit. Martin Rychlík