Klausově amnestii zrušení nehrozí

PRAHA Slovenský parlament právě projednává změnu své ústavy. Do zákona chce zanést pravomoc parlamentu zrušit prezidentskou amnestii. To vše kvůli devatenáct let staré amnestii Vladimíra Mečiara.

„Chápu snahu slovenských zákonodárců vyrovnat se s temnějším obdobím své historie,“komentoval dění ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Na Slovensku byla totiž v srpnu 1995 atmosféra jak v severské de- tektivce. Unesen byl Michal Kováč ml., syn tehdejšího slovenského prezidenta Kováče.

Únos měla údajně zosnovat Slovenská informační služba na popud vlády. Prezident měl totiž s vládou v čele s Mečiarem velmi špatné vztahy. Únos tak měl Kováče donutit k rezignaci, což se ovšem nestalo – Kováč vládl další tři roky. Nepodařilo se ale najít jeho nástupce, takže řadu jeho kompetencí později převzal právě Mečiar. Ten tři dny nato všem únoscům udělil milost.

V Česku je amnestie tradiční pravomocí hlavy státu. A to od roku 1920. Hromadnou amnestii naposledy vyhlásil v roce 2013 prezident Václav Klaus. Tehdy prominul asi 111 tisíc trestů. Klausův počin byl silně kritizován. Mezi omilostněnými byla totiž řada kauz závažné hospodářské kriminality. Trestu unikli i manažeři H-Systemu, který o bydlení a úspory připravil téměř jedenáct tisíc lidí.

O možnosti zásahu parlamentu do prezidentské milosti se i přes četné protesty neuvažovalo. Plánován byl soudní přezkum. Soudci měli posuzovat, zda se na sporné případy amnestie vztahuje, či nikoli. Záměru však zamezil Ústavní soud, který určil, že amnestie nesmí soudní kontrole vůbec podléhat.

Mezi českými poslanci by se ale příznivci „slovenského řešení“našli. „Podporuji, aby podobný institut obsahovala v budoucnu také naše ústava. Taková změna by pomohla větší kontrole a prezident by amnestii uděloval s větší rozvahou,“naráží na Klausovu amnestii předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Marek Černoch.

Ústavní expert Jan Kysela však nabádá nezapomínat na princip právní jistoty. „Po vyhlášení amnestie vzniknou nějaká práva těm osobám, které mají být pro- puštěny. Těžko by pak důsledek jejího zrušení mohl znamenat, že by se tito lidé do vězení vrátili,“vysvětluje Kysela.

Většina parlamentních stran by ale zpětné zrušení amnestií nepodpořila. „Nechal bych to, jak to je,“řekl Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL. Totéž si myslí šéf ODS Petr Fiala: „Není důvod měnit ústavu.“

Na zrušení amnestie se zástupci vlády dívají i z jiného úhlu. „Domnívám se, že by to v České republice nebylo možné udělat zpětně, ale pouze pro budoucí rozhodnutí o udělení amnestie,“nabízí řešení Chvojka.

„Pokud bude takové právo veta parlamentu do ústavy zakotveno, bude platit do budoucna, nikoliv zpětně,“souhlasí Jeroným Tejc (ČSSD), předseda ústavně-právního výboru.

Na Slovensku chtějí poslanci zrušit Mečiarovu amnestii z roku 1998. U českých poslanců by zpětné zrušení amnestie podporu nenašlo. Zrušení amnestie by nemohlo znamenat návrat propuštěných do vězení. Narušilo by to princip právní jistoty.