Ostrava, specialista na vyvlastnění

ANO navrhuje vznik soudního senátu, který by se zabýval jen vyvlastňováním Úřadovat by měl u Krajského soudu v Ostravě

PRAHA Její jméno se stalo synonymem pro svázané ruce státu, pokud jde o výkup pozemků. Statkářka Ludmila Havránková bránila stavbě dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové neuvěřitelných dvacet let, když odmítala prodat pozemky, kudy měla autostráda vést. Spor definitivně skončil v roce 2014. Ne však problémy státu, co se strategických staveb a pozemků týče.

Zlepšit by to částečně měla novela stavebního zákona, jež míří ve sněmovně do třetího čtení. Ovšem její podoba není taková, jakou si vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL předsevzala. Poslanci se teď snaží dohnat vlak a navrhují novelu ještě upravit.

Třeba tak, že by vznikl jeden specializovaný soudní senát, který by spory o pozemky a převážně pak jejich vyvlastňování řešil. „Šlo by o spory u strategicky významných staveb. Na jednom místě by se pak projednávaly spory o vyvlastnění a náhrady škody,“řekl LN Martin Kolovratník (ANO), jenž návrh formoval. Poslanecký návrh hnutí ANO má podporu i ministrů hnutí, konkrétně ministra dopravy Dana Ťoka a spravedlnosti Roberta Pelikána.

Specializovaný soudní senát by měl vzniknout v Ostravě. Proč zrovna tam? „Ostrava vyšla tak trochu vylučovací metodou. Praha má všechna ministerstva, Brno Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ostrava zatím nic takového nemá,“vysvětlil Pelikán.

Úřad pro úřad?

Zda bude mít návrh podporu i u koaličních stran, není jasné. Myšlenka vzniku samostatného úřadu nevadí dopravnímu expertovi sociální demokracie Janu Birkemu. Ovšem je to podle něj ještě věc k širší debatě. „Souhlasím s tím, že dnes je v tom chaos, každý orgán státní správy k tomu může přistupovat jinak. Otázka ale je, jaký by to mělo zásah do rozpočtu. Nemá také smysl, aby to byl úřad pro úřad. Může to zůstat i tak, jak to je teď, ovšem za předpokladu, že se to zefektivní a starostové nebudou muset na úředníky státní správy doplácet,“míní Birke, který naráží na to, že v Náchodě, kde je starostou, úřad aktuálně řeší obchvat, kde je potřeba vykoupit na 500 pozemků.

Podle Birkeho budemuset samospráva ze svých peněz úřad posílit.

Návrh na jeden specializovaný soudní senát, který by se zabýval vyvlastňováním, neodmítá ani ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která novelu stavebního zákona předkládá. Ovšem ani ji nepodporuje. „Navrhovaná úprava se přímo nedotýká kompetencí ministerstva pro místní rozvoj, zaujali jsme k tomu neutrální stanovisko. Nicméně jsme upozorňovali na to, že se nám návrh jeví jako nekoncepční,“napsala ministryně.

Jak před časem upozornily LN, právě na výkupu pozemků stojí velké množství ze 139 velkých dopravních staveb v Česku, které se měly či mají začít stavět v letech 2016 až 2018. Jejich hodnota dohromady přesahuje 250 miliard korun. Na pozemcích vázne 67 procent z nich. A neochota vlastníků pozemek prodat je jedním z markantních problémů.

Například u dálnice D4, kterou chce ministerstvo dopravy posta-

vit v takzvaném PPP projektu, ve kterém spojí síly se soukromníky, je neuvěřitelných 107 návrhů na vyvlastnění. V tomto případě se ovšem jedná o vlastníky, které není možné dohledat v evidenci obyvatel.

Kromě vzniku jednoho odborného pracoviště, které by se vyvlastněním zabývalo, by měl pomoci i další pozměňovací návrh. Je jím takzvané expresní vyvlastnění. Jednoduše řečeno, stát by mohl na pozemku začít stavět už v době, kdy ho ještě nevlastní. Majitel by se pak u soudu už jen domáhal spravedlivé ceny.

Česko, země razítek

Novela stavebního zákona měla původně přebyrokratizované stavební řízení výrazně zrychlit. Šlechtová chtěla zavést jedno koordinované řízení, díky kterému by investor potřeboval jen jedno jediné razítko. Bylo by také možné podat proti stavbě jen jedno odvolání a jednu žalobu. Záměr ale nevyšel především kvůli neochotě dalších resortů pustit část svých pravomocí.

Šlechtová se teď zásahům do stavební novely brání, poslanci podle ní přichází s návrhy, které si odporují. Snaha usnadnit celé řízení by tak podle ní mohla přijít nazmar a příliš pozměňovaná novela by způsobila opak. Šlechtová už několikrát řekla, že pokud projdou návrhy, se kterými nesouhlasí, raději celou novelu stáhne.

Jak upozornila v roce 2015 společnost Gleeds, která se zabývá řízením investic, než začne investor v Česku stavět, potřebuje až 21 různých povolení. Pro srovnání v Německu je to devět razítek, na Slovensku deset.