Trumpův dekret ohrožuje dohodu z Paříže

V boji se zdravotnickou reformou svého předchůdce americký prezident Donald Trump minulý týden tvrdě narazil. Včera se pokusil rozmetat další politické dědictví Baracka Obamy – jeho environmentální politiku.

Prezident Trump včera podepsal exekutivní nařízení, kterým pověří ministerstvo životního prostředí, aby stáhlo a přepsalo takzvaný plán na čistou energii. Obama v něm v roce 2014 zavázal americké tepelné elektrárny k omezení škodlivých emisí do roku 2030 o třetinu stavu z roku 2005. Dekret uvolní tříleté moratorium na pronájem federálních pozemků pro těžbu uhlí z loňského ledna, zruší omezení pro emise metanu při těžbě ropy a zemního plynu a také odstraní nařízení, podle něhož musí federální úředníci vždy brát v úvahu dopady na klimatické změny.

V dekretu by se podle zdrojů z Bílého domu nemělo psát o Pařížské klimatické dohodě, kterou vedle USA podepsaly téměř dvě stovky států světa. Trump tuto dohodu během kampaně kritizoval a sliboval, že od ní odstoupí. Výsledkem dekretu může být to, že USA nedostojí svým závazkům z Paříže a sníží tak vážnost celé dohody i motivaci jejích dalších signatářů.

Trumpůvministr životního prostředí Scott Pruitt tvrdí, že nový dekret přinese zemi pracovní místa a zvýší její energetickou nezávislost. Dekret by měl „zachránit“zastaralé uhelné elektrárny před uzavřením a uchovat poptávku po uhlí v dalším desetiletí.

Odborníci si ale myslí, že nová pracovní místa horníkům nepřine- se: „Doly, které zůstávají otevřené, používají více mechanizace, lidi nenabírají,“citoval list The Washington Post Roberta W. Godbyho, ekonoma specializujícího se na energetiku z univerzity ve Wyomingu. „I když se zvýší těžba uhlí, můžeme být svědky poklesu pracovních míst,“upozorňuje.

Právě v takzvaných uhelných státech, které bojují s poklesem těžby a rostoucí nezaměstnaností, bodoval Trump ve volbách nejvíce. Těžba uhlí ale přitom nepředstavuje žádný zásadní sektor ame- rické ekonomiky – v roce 2015 zaměstnávaly těžařské společnosti už jen 65 tisíc lidí.

Plyn je levnější

Podle ekonomů za poklesem těžby uhlí nestál ani tak Obamův plán na čistou energii, jako spíš rozmach těžby zemního plynu, který je čistší a levnější variantou k uhlí, a také rostoucí automatizace, jež těžařům umožnila zaměstnávat méně lidí.

Trumpův krok by tak podle odborníků mohl na úkor uhlí nejvíc poškodit jadernou energetiku, jež tvoří asi pětinu americké spotřeby. Těžaři se nicméně radují. „Tyto akce jsou životně důležité pro americký uhelný průmysl, pro naše přežití a vrátí některým rodinám práci,“prohlásil Robert E. Murray, šéf Murray Energy, jedné z největších firem na těžbu uhlí. I on ale připouští, že dekret zašlou slávu těžařům nevrátí.

Otázkou také zůstává, jak Trump dekret prosadí. Než začne Pruittův úřad měnit plán pro čistou energii, bude potřebovat souhlas soudu. A soudy dosud Trumpovým dekretům nepřály. rok