Šaty od krejčího, nebo z virtuálního světa?
PRAHA Návrhářka stojí uprostřed místnosti. Na hlavě má masivní černé brýle a mává rukama. Namísto tužky drží dva ovladače, namísto papíru jí slouží virtuální figurína. S nasazenými brýlemi ji obchází jako člověka z masa a kostí. Denisa Dovalová právě navrhuje šaty pro svou zákaznici.
Znamená to, že klasickým postupům při navrhování oděvů pomalu zvoní hrana? Virtuální realita je v módním návrhářství stále v plenkách, nejde o běžnou praxi.
„Klienti se při návrhu neustále ptají, jak budou šaty vypadat zezadu, jak by model vypadal v jiné barvě nebo vzoru. Právě ve virtuální realitě lze tyto aspekty rychle pozměnit,“řekla o nové technologii designérka.
Návrhem ve virtuální realitě je podle ní možné obejít i tvorbu kalika, prvního modelu ze zkušebního materiálu, na kterém designér zjistí, zda jeho nápad skutečně funguje. Tak je možné celý proces prvních návrhů urychlit.
Díky technologiím se v budoucnu budou moci zákazníci oprostit i od tísnění se ve zkušebních kabinkách nebo objednávání oblečení přes e-shopy „naslepo“. Přímo v obchodě moderní technologie nasnímá míry zákazníka, který si bude moci vybrat z nabídky a vidět se na obrazovce v daném oděvu. Přestože povinnost svlékat se v kabince odpadá, zákazník se stále rozhoduje na základě imaginárního obrázku, nikoli podle toho, jak se v daném modelu skutečně cítí nebo zda mu vyhovuje střih a použitý materiál.
Výrobci konzolí pro zobrazení virtuální reality však cílí nejen na designéry a jejich zákazníky, ale i na velké módní značky a jejich možnost prezentace.
Týden módy v obýváku
V roce 2009 britský návrhář Alexander McQueen jako první v historii módy přenášel představení své kolekce živě. Od té doby jsou však experimenty s módou a jejím konzumentem mnohem odvážnější. Nové technologie mluví o budoucnosti módního průmyslu bez klasických týdnů módy – místo dlouhého čekání před přehlídkami si budou nákupčí a módní editoři moci nasazovat chytré brýle v klidu své kanceláře a s jednotlivými modely se seznámit podle svých časových možností. První vlaštovkou k této praxi byla přehlídka domu Dior, který pro svou kolekci jaro/léto 2016, odehrávající se před muzeem Louvre, využil technologii snímání kamery ve 360 stupních. Divák se tak mohl usadit přímo do první řady, nebyl odkázán na sestříhaný záznam a mohl sledovat předváděné modely zleva i zprava. Formu „nového panoramatu“v minulosti využila i značka Balenciaga nebo Tom Ford. Dnes již nejsou 3D záznamy z přehlídek v módním průmyslu žádnou novinkou. Server NowFashion, který veřejnosti poskytuje živé vysílání z módních show i fotogalerie, má ve své nabídce i 3D videa, která majitelům virtuálních brýlí dovolují ocitnout se v první řadě spolu s topmodelkou Kate Mossovou nebo šéfredaktorkou amerického časopisu Vogue Annou Wintourovou. Versace, Saint Laurent nebo Chanel v pařížském Grand Palais? Je jen na uživateli internetu a majiteli chytrých brýlí, kam se hodlá právě přenést. V tuzemské módě se k využití virtuální reality odhodlal zatím jen výrobce triček Zagh. V rámci zářijové edice týdne módy Mercedes-Benz Prague Fashion Week pozval účastníky k prezentaci přehlídky odehrávající se v písečném lomu. Ovšem jen přes chytré brýle.
Potřeba hmatatelného
3D snímání módních show však v posledních měsících upozadila mobilní aplikace Insta Stories sociální sítě Instagram, jež dovoluje nahrávat krátká videa, která se po 24 hodinách smažou. V časovém limitu je však může spatřit celý svět. Přehlídky ve virtuální realitě tak zřejmě nepřinesou konec řemesla kameramanů a střihačů. Stále jsou pro diváky zcela jistě lákavější sestřihy přehlídek se záběry na jednotlivé detaily šatů než sledování nepříliš kvalitního záznamu z určité vzdálenosti, byť s možností otáčet se do stran.
Přehlídkám zavřeným v brýlích neholduje ani česká návrhářka Petra Ptáčková. „Věřím, že pro někoho to smysl má, může to mnoho věcí zpřístupnit nebo ulehčit. Já ale ke své práci potřebuji něco hmatatelného a věřím, že se skutečnému zážitku nic nevyrovná,“řekla LN Ptáčková.