Rodinné firmy chtějí pod zákon

Asociace malých a středních podniků chce v příštím roce prosadit do zákonů definici rodinného byznysu.

PRAHA V Česku by se měly objevit v legislativě pojmy „rodinná firma“, „farma“a „živnost“. Jsou takových sice tisíce, jenže zákon je dosud nezná. Malí a střední podnikatelé to chtějí vlastním návrhem změnit.

„Rodinná farma? Nevím, co to je,“vyjádřil se prý nedávno nejmenovaný vysoce postavený úředník. Farmář Jaroslav Šebek, který se sestrou a rodiči hospodaří v Kyškovicích nedaleko hory Říp, nad tím jen kroutí hlavou. „Ukazuje to, jak má rodinné podnikání u nás chabé zastání a žádnou oporu v zákonech,“říká.

Každý je zná, ale něco chybí

O rodinných firmách se píše a mluví v médiích, diskutuje na konferencích, mají i svou soutěž. Stát ale, na rozdíl od řady zemí Evropy, nemá žádnou definici, podle které by rodinné podnikání oficiálně evidoval. Neví se tedy, kolik přesně takových rodin podniká, jak se jim daří, nelze na ně směrovat žádné cílené formy daňové či jiné podpory.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků připravila definici pro jednotlivé tři kategorie a jedná s některými minister- stvy o jejich zařazení do příslušných zákonů.

„Letos chceme připravit kompletně celou administrativní část a v příštím roce, který jsme vyhlásili rokem rodinného podnikání, s pomocí vlády, případně poslanců, do zákonů prosadit,“uvedl pro LN předseda AMSP Karel Havlíček.

Co přesně do zákonů navrhuje? Rodinnou obchodní společností by podle AMSP mělo být eseróčko nebo akciovka, ve kterých členové rodiny vlastní nadpoloviční většinu souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů základního kapitálu společnosti a nejméně jeden z členů rodiny je členem statutárního orgánu.

Dále pak „rodinná živnost“je podnikáním, na kterém se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové rodiny a nejméně jeden z členů rodiny je držitelem živnostenského osvědčení. Obdobná definice by v legislativě měla být u „rodinné farmy“.

Včera bylo pozdě

Podle samotných podnikatelů nebo farmářů už měla být česká legislativa doplněna o definici dávno. „Zvelebujeme své podnikání, nepodvádíme, nekšeftujeme, ale máme vztah k půdě nebo firmě, kterou vybudovali naši rodiče. Nechceme protekci, spíš aby stát o nás věděl, vážil si nás a případně nás dokázal podpořit,“říká farmář Šebek, jehož otec zís- kal v restituci nemovitosti v Kyškovicích, kde nyní mladí s pomocí rodičů chovají koně, poskytují ubytování a prodávají produkty ze svého hospodářství.

Oficiální zviditelnění rodinného byznysu v legislativě považují za nutné i zástupci klasických firem, jakou je třeba výrobce polygrafických strojů a jednoúčelových robotických strojů firma Komfi z Lanškrouna. Vlastní a řídí ji rodina Karla Matějčka. Podnikají s 200 zaměstnanci a exportují prakticky do celého světa.

„Rodinné firmy jsou pro stát obrovsky výhodné a významné. V rodinném podnikání málokdy najdete daňové podvodníky, nestěhujeme své podnikání za levnější pracovní silou za hranice, dá- váme práci místním lidem a podporujeme region, ve kterém podnikáme. Nejde nám o jednorázové zbohatnutí, ale spíš o budování něčeho, co má trvalou hodnotu,“říká Matějčkův zeť a jednatel firmy Jan Slovák.

O tom, že prosadit návrh nebude zřejmě snadné, svědčí ale vlažná reakce státu. Ministr financí Andrej Babiš prý při setkání s podnikateli návrh neodmítl, ale jeho resort žádná jednání na toto téma nevede.

Ministerstvo zemědělství o tématu diskutuje, ale nejde to prý snadno. „Tato diskuse je vzhledem ke struktuře zemědělství v České republice velmi citlivá,“uvedla mluvčí resortu Markéta Ježková.