Macronův zeměpisný přešlap

OFrancouzské Guyaně se v tisku píše jen výjimečně. Obvykle jen v případě, kdy z vesmírné základny v Kourou vyletí raketa Arianne. Minulý týden ale tento francouzský zámořský département rázně vstoupil do francouzských prezidentských voleb. K tamní sociální krizi se totiž museli vyslovit jednotliví kandidáti. A nepřekvapí, že se neshodli.

Krize sice trvá už asi deset dní, politici se jí ale začali zabývat až o víkendu. Na pondělí totiž guyanské odbory vyhlásily generální stávku, která měla být budíčkem pro pařížské elity. Guyaňané se cítí Paříží zapomenuti: v départementu ležícím na severovýchodě jihoamerického kontinentu panuje 22procentní nezaměstnanost, roste kriminalita, alarmující je počet sebevražd i mizerná infrastruktura. Kritická situace nastala minulý čtvrtek, kdy se v Guyaně zavřely školy, univerzita, přístav, úřady i část obchodů.

ORBIS UNUS

A co na to kandidáti? Zatímco liberál Emmanuel Macron prohlásil, že „blokování letišť a města je nepřijatelné“, a vyzýval ke klidu, nacionalistka Marine Le Penová blokádu podpořila a slíbila vytvoření ministerstva pro zámoří. V programu má také posílení ostrahy guyanských hranic, protože département podle ní trpí nekontrolovanou migrací. Vítězství Macrona ve volbách by pak Guyaňanům přineslo investice ve výši miliardy eur na příštích pět let, 200 tisíc dotovaných letenek do Francie a také program nazvaný „karibský Erasmus“. Konečně konzervativec François Fillon nabízí dotace výrobcům cukrové třtiny, vyjmutí z plánu na propouštění úředníků a také boj s kriminalitou a imigrací.

Koho budou nakonec Guyaňané volit, je otázkou. Minule masivně podpořili socialistu Françoise Hollanda, jeho stranický kolega Benoît Hamon ale asi nemá šanci na druhé kolo. A Hollandovi blízký Macron si v guyanské kauze neodpustil drobné faux pas – přímořské území sousedící s Brazílií označil za ostrov. „Měl by se vrátit do školy,“psali jízlivě uživatelé Twitteru o muži, který mluví o potřebě investic do vzdělání.