Muž, jenž se hodí Západu i Východu
BĚLEHRAD/PRAHA Nikoliv jestli zvítězí, ale kdy – tak zněla před včerejším prezidentským kláním v Srbsku ona zásadní otázka.
Triumf dosavadního premiéra Aleksandara Vučiče, muže, který za poslední půl dekády koncentroval do svých rukou enormní moc a opanoval velkou část veřejného prostoru, nezpochybňovaly předvolební průzkumy, bookmakeři, a dokonce ani někteří jeho protikandidáti. Nejasné bylo v zásadě jen to, jestli vyhraje už v prvním kole, nebo se bude konat druhé.
První z těchto variant naznačovaly včera večer, nedlouho po uzavření volebních místností, průběžné výsledky. Po sečtení dvou třetin hlasů získal Vučič podle prognózy agentury Ipsos na 55,8 procenta hlasů.
S velkým odstupem za Vučičem zůstali mimo jiné bývalý ombudsman Saša Jankovič se ziskem 15 procent hlasů, recesista Ljubiša Preletačevič Beli s asi 9 procenty, exministr zahraničí Vuk Jeremič, jenž se loni neúspěš- ně ucházel o post generálního tajemníka OSN, dostal lehce nad 5 procent hlasů a ultranacionalista Vojislav Šešelj 4,4 procenta. Volební účast byla 55 procent.
Vučič tak vyhrál zřejmě jak k radosti Evropské unie, do níž by se balkánská země chtěla za- členit, tak Ruska, historického spojence Bělehradu. Dosavadní ministerský předseda byl totiž jediným z celkem jedenácti kandidátů, v jehož případě nachází Východ se Západem nebývalou shodu. Sedmačtyřicetiletý Vučič, jenž stojí v čele srbské vlády od roku 2014, úspěšně lavíruje mezi Bruselem a Moskvou. Jménem Bělehradu pokračuje v přístupových rozhovorech, zatímco zároveň utužuje alianci s Ruskem. Ruský prezident Vladimir Putin ho také zkraje března přijal v Kremlu, aby jej podpořil.
Současný srbský premiér je dnes s oblibou, zvlášť v západní Evropě, nálepkován jako proevropský politik a jako ten, kdo napravuje lety sankcí zkoušenou srbskou ekonomiku a pošramocenou minulost se sousedy. Třeba jako když se předloni vydal do Srebre- nice, jež se v roce 1995 stala dějištěm masakru bosenských Muslimů srbskými silami. Je to nicméně právě Vučič, kdo jen pár dní po těchto událostech roku 1995 v srbském parlamentu nešetřil ostrými slovy jako tajemník nacionalistické Srbské radikální strany. „Zabijte jednoho Srba, my zabijeme na stovku Muslimů,“hřímal tehdy, byť ve světle své návštěvy ve Srebrenici namítal, že jeho slova byla prý vytržena z kontextu.
Mezi březnem 1998 a říjnem 2000, kdy padl režim Slobodana Miloševiče, byl Vučič takéministrem pro informování – jinými slovy ministr propagandy.
Ve válečných 90. letech to byl nacionalista nešetřící plamennými projevy. Dnes je z něj nejmocnější muž Srbska, kterého si předchází Moskva i Brusel. Úřadující premiér Aleksandar Vučič byl jasným favoritem včerejších prezidentských voleb a s přehledem vyhrál.
Prezidentem díky opozici
Oznámení, že chce kandidovat na prezidenta, bylo přitom překvapením. Prezident se v Srbsku totiž na rozdíl od premiéra těší jen ceremoniální funkci. Navíc o druhý mandát mohl usilovat jeho stranický kolega a dosavadní hlava státu Tomislav Nikolič. Byl to právě Nikolič, s nímž v roce 2008 opustil řady Srbské radikální strany Vojislava Šešelje, tou dobou souzeného v Haagu, a s nímž založil Srbskou pokrokovou stranu.
Předsednictvo strany ovšem v únoru namísto Nikoliče podpořilo jako stranického kandidáta právě Vučiče. Spekuluje se o tom, že premiér byl přesvědčen, že Nikolič nedokáže zvítězit s jasnou převahou, což by posílilo opozici a otřáslo pozicí vládnoucí partaje.
Ta přitom dosud významně těžila právě z roztříštěnosti opozičních sil. Nebyly schopné se shodnout na společném kandidátovi, což Vučičovi pomohlo.