Pracovníky už není kde brát
Zlínský kraj je nejprůmyslovější v zemi a místní firmy šlapou. Jenže zároveň chybí pracovníci do výroby a podniky trápí špatná dopravní infrastruktura. Vyplynulo to ze setkání politiků s podnikateli, které minulý týden pořádala mediální skupina MAFRA.
Když potravinářská společnost Hamé se sídlem v Kunovicích před časem hledala pracovníky do výroby, nepřihlásil se skoro nikdo. Na inzerát nabízející práci asistentky však přišlo kolem osmdesáti nabídek. Z hlediska struktury ekonomiky zůstal nejprůmyslovějším krajem, podle údajů za rok 2015 tvoří zpracovatelský průmysl solidních 44 procent.
„Právě dominance průmyslu je však zároveň rizikem. Jde o citlivost na potenciální výpadek zahraniční poptávky, která by pro Zlínský kraj byla větším problémem než pro jiné regiony. Dalším faktorem je riziko směnného kurzu koruny,“upozornil Sobíšek.
„Umělé držení koruny byla anomálie. Ano, buďme za ni rádi, ale podnikatel má být schopen fungovat v běžném prostředí,“re- agoval Štrupl. A další pozitiva: místní nezaměstnanost je nižší než celostátní průměr a ve spolupráci s agenturou CzechInvest do regionu letos zamíří osm nových investičních projektů za 3,5 miliardy korun, které přinesou 570 pracovních míst.
„Otázkou však je, zda se je podaří zaplnit,“vrátil se Sobíšek ke klíčovému tématu konference.
Ve Zlínském kraji je kolem 7000 volných pozic, ale obsazují se obtížně. „Přestáváme být atraktivní pro střední technické kádry. Je tady skvělá univerzita, ale výzkumná a vývojová centra v Praze přetahují spoustu absolventů,“ vypozoroval předseda představenstva České zbrojovky Lubomír Kovařík.
Problém je i v tom, že do příhraničí nepřichází moc lidí za prací. „Spíše se vracejí rodáci ve věku 40–45 let, kteří odešli do Prahy nebo jinam a teď už pro ně není život jen o penězích. Chtějí žít s dětmi tam, kde vyrůstali,“zmínil Kovařík.
Například v holešovské firmě ELKO EP za pět let zvedli mzdu o 30 procent, zaměstnanecký kolektiv mají stabilní, ale pořád je nouze o nové lidi. Nabírají proto Ukrajince. „Nejlepší motivací, proč neodcházet za prací jinam, jsou žena, děti a hypotéka. Vždycky říkám, že ideální je, když k nám přijde pracovník z Prahy a zamiluje se tady,“usmál se jednatel Jiří Konečný.
Už tradičním úskalím jsou nízké mzdy (méně berou jen lidé na Karlovarsku), administrativní zátěž nebo dopravní infrastruktura.
„Nejbližší letiště je vzdálené dvě hodiny, problematická je doprava do hlavního města. Pak nastává otázka: může v kraji dlouhodobě působit a mít centrálu subjekt, který přesahuje region?“nadhodil Štrupl.
„Brno a Ostrava ruší linky, místo aby je přidávaly. Tady by měl být zájem více krajů, aby tamější letiště fungovala,“souhlasí Konečný.
Dobrou zprávou je aspoň to, že letos v září by konečně měla začít stavba dlouho vyhlížené dálnice D49 z Hulína do Fryštáku.
Skutečnost, že kraj tíhne k průmyslu, má i další negativní dopad. Například ze zemědělství hromadně odcházejí lidé a celý obor jde dolů.
„České zemědělství je dnes na 38–39 procentech toho, co jsme vyráběli v roce 1990,“řekla krajská radní a poslankyně Margita Balaštíková.
„Stali jsme se závislými na dovozu potravin. Už nejsme soběstační, což je přitom předpoklad ekonomické bezpečnosti. Budou krize, neúroda. Co udělá každý správný hospodář? Nejdřív nakrmí svoje lidi, svůj dobytek a až pak zbytek prodá. Na společném evropském trhu pro potraviny Českou republiku likviduje ekonomická síla jiných států,“dodala radní Margita Balaštíková.