Jaromír Císař

LN Stává se mediální tváří?

Za předpokladu, že dostane svolení klienta. My ho často máme a tento typ spolupráce nabízíme, zvláště ve veřejném sektoru. Jsme zvyklí kauzy komunikovat navenek, například angažmá společnosti Čepro ve sporech se subjekty napojenými na Radovana Krejčíře. Buď to děláme sami, případně ve spolupráci s mluvčími. Ti jsou šikovní a vyznají se v PR, ale věci nerozumí.

LN Nakolik se z advokátní kanceláře stává „společenská instituce“? Vaše kancelář se výrazně angažuje v projektech společenské odpovědnosti i v kulturní oblasti.

Ty projekty směřujeme do kulturních aktivit, které nás s Pavlem Smutným velmi baví a snad tomu i rozumíme. Ve vedlejším plánu to může pomoci i kanceláři s jejím obrazem, také ji to kultivuje směrem dovnitř. Advokátní kancelář ale bude vždy postavena na odborných aspektech. Naše kulturní aktivity ostatně neprovozuje kancelář, ale nadační fond Bohemian Heritage Fund, který je s ní personálně propojen. Propojujeme se ale i jinde, Pavel Smutný je prezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory. I to je samozřejmě pozice spojená s určitým vlivem.

LN Až do roku 2003 jste působil na katedře právních dějin pražské právnické fakulty, pak jste po dvaceti letech z akademické sféry odešel. Chystáte se někdy vrátit?

Dnes už jen přednáším francouzské právní dějiny. Kancelář se rozrostla natolik, že abych to dělal poctivě, tak jsem nemohl dělat obojí. Chtěl bych ale napsat doktorskou práci o právním postavení francouzských prezidentů pod vedením profesora Aleše Gerlocha. Chci to jako retrospektivu, druhou a zejména třetí republiku, ta je ohromně zajímavá, až do páté republiky a současnosti. Když jsem nad svým tématem přemýšlel, tak se zrovna v Česku zaváděla přímá volba prezidenta a nastolila se otázka, zda z toho nemůžou vyplývat nějaké paralely o vlivu Francie. Ale s odstupem pár let si rozhodně nemyslím, že v Česku vzniká poloprezidentský systém, jako je ve Francii.