Expert: Výsledky spíše slabé

Jako jinde po Evropě i u nás najdeme špičková vědecká pracoviště či vývojářské firmy. Existují však spíše systému navzdory. Jako celek výsledky českého výzkumu a vývoje za vyspělými zeměmi nadále zaostávají. Na to, že vědu poprvé v historii dostal na plný úvazek „ministr“vlády a její místopředseda (a že o stovky procent narostl rozpočet úřadu pro vědu i počet zaměstnanců) jsou výsledky více než tříletého snažení po stránce řízení a hodnocení výzkumu velmi slabé.

Absurdní systém hodnocení výzkumu, přezdívaný kafemlejnek, bude na vysokých školách mlít dlouho poté, co tato vláda skončí.

Příprava jiného hodnocení začala pozdě – a výsledkem je dobře míněný polotovar. Na zavedení si počkáme nejméně další volební období. S hodnocením podpory aplikovaného výzkumu se nezačalo vůbec. Až na určité snahy Technologické agentury ČR se přínosy masivních dotačních programů, často pro firmy, nehodnotí.

Jestli něco dříve dobře fungovalo, byl to informační systém (IsVaV). Ten však loni bez varování skončil. Nejužitečnější část o zhodnocených vědeckých výsledcích, dnes v provizoriu, připomíná dřevní doby internetu. Hod- ně úsilí padlo na diskuse kolem nového zákona o výzkumu a vývoji, byť už v roce 2015 bylo jasné, že neprojde. Se zpožděním, pod hrozbou nečerpání unijních fondů, byla přepsána Strategie chytré specializace (RIS3), jenže původní smysl konceptu se z ní dost vypařil... Asi jediným pozitivním počinem tak je růst výdajů na výzkum a vývoj. Ale v době ekonomického oživení, kdy po letech krize a šetření česká ekonomika i příjmy veřejných rozpočtů solidně rostou, by bylo spíše ostudou, kdyby tomu tak nebylo.