Kolem Skály létají silná slova
Španělé se nemíní vzdát nároků na Gibraltar, ačkoli jeho obyvatelé se v referendech opakovaně vyjádřili pro příslušnost k Británii. Vyjednávání Londýna o budoucích vztazích s Unií po brexitu poskytlo Madridu příležitost znovu připomenout své zájmy.
LONDÝN/PRAHA Odchod Velké Británie z Evropské unie se sotva rozjíždí, a už se ukazuje, že to nebude docela hladká záležitost. První diplomatickou přestřelku odstartoval Gibraltar: z Londýna i Madridu létají silná slova.
Zámořské území Spojeného království, přezdívané Skála, tvoří ostrý výběžek z Pyrenejského poloostrova do Středozemního moře. Na necelých sedmi kilometrech čtverečních žije pouhých 30 tisíc obyvatel, kteří profitují z nízkých daní, lákavých pro finanční sektor. Hlásí se k Británii, pod kterou Gibraltar spadá už přes 300 let.
Voliči v Gibraltaru už dvakrát odmítli možnost, že by se jejich území připojilo k sousednímu Španělsku, přestože tam většinou dojíždějí za prací.
Politici v Madridu se však nevzdávají. Brexit se pro ně stal vítanou příležitostí, jak připomenout své nároky. Podotýkají, že dávná Utrechtská dohoda například nezahrnuje území, na kterém dnes stojí gibraltarské letiště. Chtějí se více podílet na správě teritoria, které svěřilo Británii diplomacii a obranu, ale třeba zdravotnictví má ve svých rukou.
Britský list The Guardian napsal, že podle mnoha unijních diplomatů vyvinulo Španělsko v posledních týdnech velké úsilí, aby získalo ve věci Gibraltaru podporu zbylých zemí evropské sedmadvacítky.
Španělskýministr zahraničí Alfonso Dastis uvedl v listu El País, že považuje za přirozené, když se Evropská unie postaví za španělské zájmy. Výslovně ale nezmínil, že by se Madrid chystal vetovat část budoucích unijních dohod s Londýnem, jak se nyní Britové obávají.
Otázka Gibraltaru se stala součástí návrhu unijní strategie k brexitu, již představil na konci uplynulého týdne šéf Evropské rady Donald Tusk. V textu se uvádí, že žádná příští dohoda mezi Británií a EU se nebude vztahovat na Gibraltar, pokud se v této věci neshodnou Britové a Španělé. Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas k tomu řekl, že ná- vrh má plnou podporu Bruselu a stojí za ním i unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier, bývalý eurokomisař.
Nové Falklandy?
To Brity popudilo. „Nikdy nepřistoupíme na to, aby lidé z Gibraltaru přešli pod vládu cizího státu,“citovaly agentury mluvčí premiérky Theresy Mayové. V telefonickém rozhovoru s předsedou gibraltarské vlády Fabianem Picardem Mayová uvedla, že Británie je i nadále odhodlána bránit zájmy svého zámořského území.
Ještě razantněji se vyjádřil Michael Howard, bývalý šéf konzervativců. V nedělním rozhovoru pro stanici Sky News se přimlouval, aby premiérka Mayová hájila zájmy Gibraltaru se stejnou rozhodností, jakou předvedla před 35 lety její předchůdkyně Margaret Thatcherová ve sporu o Falklandy s jinou španělsky hovořící zemí – Argentinou.
Natolik bojovné vyjádření kriti- zovala britská opozice, labouristé i liberální demokraté, jejichž šéf Tim Farron prohlásil, že je neuvěřitelné, když pouhý týden po nastartování brexitu už duní takové salvy válečnických slov.
Debatu za britskou stranu uzavřel šéf diplomacie Boris Johnson. „Suverenitu Gibraltaru nelze změnit bez jednoznačné podpory a souhlasu tamních obyvatel,“shrnul Johnson oficiální pozici britské vlády. „Gibraltar není na prodej,“nabídl úderný slogan.
Skotsko jako Katalánsko
Strategický skalnatý výběžek není přitom jediným problémem, který kalí vztahy Londýna aMadridu. Španělé rovněž sledují se znepokojením snahy skotské první ministryně Nicoly Sturgeonové, která chce vyhlásit další refe- rendum o skotské nezávislosti. Pro Španěly s jejich neuspořádanými vztahy s katalánskými nacionalisty to je citlivé téma. Šéf diplomacie Alfonso Dastis přesto uvedl, že Madrid nebude případným snahám skotských politiků klást žádné překážky v souvislosti s případným budoucím zájmem Skotů o členství v Unii.
Je zřejmé, že současná výměna názorů mezi Španělskem a Británií není zdaleka poslední a bude provázet celá dvouletá vyjednávání o brexitu. Chuť Madridu připomínat své nároky může zčásti tlumit fakt, že mají obdobné koloniální dědictví na marocké půdě. Tam leží španělské exklávy Ceuta a Melilla, které si Maroko nárokuje.
Podle plánu by Británie měla evropský blok opustit na jaře 2019.