Výměna střeva patří k těm nejnáročnějším
LN Jste největším transplantačním centrem v republice a provádíte 60 procent orgánových transplantací. Některé z nich se dělají jen u vás, které to jsou?
Jako jediní u nás provádíme transplantace slinivky břišní či její tkáně produkující inzulin a transplantace jater u malých dětí. Poslední novinkou, kterou jsme zavedli před čtyřmi lety, jsou multiviscerální transplantace, při nichž pacientům transplantujeme střevo a případně i některé další orgány. Jde o chirurgicky mimořádně náročný zákrok, kterých se v Evropě v posledních letech provádí pouze několik desítek. LN Kolik pacientů u vás transplantaci střeva podstoupilo?
Prozatím šest pacientů, u nichž bylo třeba provést kombinovanou transplantaci. Selhání střeva bývá totiž velice často provázeno následným těžkým jaterním onemocněním. A proto je v průběhu jednoho zákroku většinou třeba nahradit oba orgány zároveň.
LN Jak častá bývá transplantace jater u dospělých?
Po transplantaci ledvin je hned druhou nejčastější. Pacient se selháním ledvin může ovšem obvykle docházet na hemodialýzu, než se pro něj najde vhodný dárce. Funkci jater ale nedokážeme plnohodnotně nahradit ani krátkodobě. Pokud člověku selžou játra náhle, pak mu bez rychlé transplantace zbývá jen pár dní života. Vhodných dárců je však v našem poměrně malém regionu málo. Proto někdy musíme složitě transplantovat i játra, která nejsou zcela kompatibilní. Anebo darovaný orgán rozdělit na dva štěpy pro dva příjemce. Játra mají naštěstí velkou schopnost regenerace. Pomocný jater- ní štěp může tak například některým pacientům s akutním selháním pomoci překlenout kritické období než začne jejich orgán znovu fungovat.
LNV čem se liší transplantace jater u dětí a dospělých?
Děti potřebují podstatně menší jaterní štěp než dospělí. Dětských dárců je však extrémně málo. Chirurg proto musí játra od dospělé- ho před transplantací buď zmenšit, anebo je rozdělit na dva štěpy, což je výhodnější. Větší z nich dostane dospělý, menší dítě. Dětských pacientů, kteří tento orgán potřebují, je naštěstí podstatně méně než dospělých. Nejčastěji játra transplantujeme u dětí, které nemají vyvinuté žlučové cesty a v důsledku toho u nich vzniká jaterní cirhóza. A také u dětských pacientů s vrozenými metabolickými vadami.
LN Kdy je zapotřebí transplantovat slinivku břišní?
Nejčastěji se tento zákrok provádí u diabetiků 1. typu, kteří nemají nemoc dobře kompenzovanou a u nichž zároveň došlo i k selhání ledvin. Proto je třeba provést kombinovanou transplantaci obou orgánů. Velkou výhodou je, že pacient po tomto zákroku nepotřebuje brát inzulin ani docházet na dialýzu. Méně často transplantujeme izolované Langerhansovy ostrůvky, roztroušené uvnitř slinivky břišní, což je na přípravu technicky velmi náročná operace. V loňském roce jsme těchto zákroků provedli deset. Transplanta- cí slinivek bylo 41 – to je historicky nejvyšší počet od počátku devadesátých let, kdy jsme s těmito operacemi začínali.
LN Říká se, že transplantace je poslední volbou, když všechny předchozí léčebné metody selžou. Co je na tom pravdy?
To je velice častý omyl! Bohužel i velká část odborné veřejnosti si myslí, že transplantace je něco extra mimořádného. Ve skutečnosti je však standardní metodou, která má být pacientovi aplikována v okamžiku, kdy z ní může mít největší užitek. Místo toho třeba řada lidí se selháním ledvin dochází zbytečně dlouho na dialýzu a k nám se dostanou až příliš pozdě.
LN Pokud by se ale lidé začali ve větší míře dožadovat transplantací, budete mít pro ně dostatek orgánů?
Dostatek jich jistě mít nebudeme, ale podobný tlak by určitě vedl k větší stimulaci dárcovského programu. A k větší podpoře získávání orgánů od mrtvých i živých dárců. Ve srovnání se svě- tem jsme na tom sice s dárcovstvím celkem dobře, ale mohlo by to být ještě lepší.
Výchova k dárcovství orgánů by se měla vyučovat už na základních školách, říká Pavel Trunečka, přednosta Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny.
LN Myslíte, že situaci pomůže zlepšit větší podpora dárcovských nemocnic?
Určitě je to krok správným směrem, ale je třeba udělat mnohem víc. Výchova k dárcovství by se podle mého názoru měla stát součástí výuky už na základní škole. Při hodinách biologie je třeba dětem vhodnou formou sdělit, že selhávající životně důležité orgány se dají nahradit transplantací a dá se tak prodloužit život člověka. Tyto informace mohou příznivě ovlivnit způsob uvažování české populace a stát na to ani nemusí vynaložit žádné velké finanční prostředky.
LN Jaké novinky chystáte v nejbližší budoucnosti?
Zahájili jsme studii, která má porovnat úspěšnost transplantací dělohy od žijící a zemřelé dárkyně. Postupně by tento zákrok mělo podstoupit dvacet pacientek. Ale jsme teprve na začátku, na závěry je ještě příliš brzy.