Recesista vyškolil matadory

Vbalkánské zemi, kde jediný muž za poslední půldekádu kumuloval do rukou enormní moc a opanoval většinu veřejného prostoru, to bylo vlastně jediné překvapení prezidentských voleb. O to větší úžas to však vyvolalo i daleko za hranicemi Srbska. Neměl program, ani moc netušil o prezidentských pravomocích a v bílém obleku s nohavicemi zastrkanými do tlustých vlněných ponožek a v bílých lakovkách působil v klání o nejvyšší úřad jako zjevení.

A vlastně jím i byl – 25letý srbský student Luka Maksimovič rozjel svoji kandidaturu jako recesi. Loni před místními volbami v asi 50tisícovém Mladenovaci stvořil obskurní postavu jménem Ljubiša Preletačevič

ORBIS UNUS

Beli neboli Bílý a spolu s ní i recesistickou stranu „Sarmu prob’o nisi“. Tedy v překladu „Neochutnal jsi sarmu“. Narážel tak na obvyklý postesk maminek a babiček, když mladší ročníky ohrnují nos nad specialitou domácí kuchyně: zelnými listy plněnými mletým masem.

A k překvapení všech se jim tehdy podařil nebývalý úspěch, když skončili druzí za vládnoucí stranou premiéra Aleksandara Vučiče. Z Luky Maksimoviče alias Ljubiši Bílého se rázem stala celebrita. Když se tak letos rozhořel boj o nejvyšší úřad, pustil se i do něj. Aby prý poukázal na absurditu srbské politiky a hlavně aby premiér Vučič nevyhrál už v prvním kole.

Bez štědrých sponzorů, mediálních poradců a dalších mágů pohánějících milionovou mašinerii předvolebních kampaní se mu podařilo získat potřebných 10 tisíc podpisů a probojovat se mezi jedenáctku kandidátů.

Nakonec skončil třetí, a porazil tak i třeba exministra zahraničí Vuka Jeremiče nebo politického veterána, nacionalistu Vojislava Šešelje. V satiře na premiéra Vučiče se Beli ihned po zavření volebních místností ve volebním štábu v domě své kamarádky prohlásil za vítěze. A v pondělí v sedm ráno se pak rovnou objevil před sídlem dosluhujícího prezidenta a domáhal se od něj klíče. Sice teď nepochodil, ale asi o něm nebylo slyšet naposled.