Britští řidiči dieselů si připlatí
LONDÝN/PAŘÍŽ Naftovým motorům v Evropě nastávají těžké časy. Poté, co se automobily s tímto pohonem staly jedním z politických témat ve Francii, se odpor proti vozům, které znečišťují ovzduší ve městech, zvedá i na Ostrovech. Začátkem příštího týdne má britská ministryně životního prostředí Andrea Leadsomová oznámit řadu opatření, jež citelně postihnou majitele dieselů.
Už od pondělka platí ve Westminsterském londýnském obvodě nařízení, podle něhož musí řidiči dieselových vozů zaplatit za parkování o 50 procent více než řidiči aut s benzinovým pohonem. Radnice si tímto krokem sice asi moc příznivců nezíská, vybrané peníze navíc se jí ale budou hodit. Experti oslovení deníkem The Daily Telegraph tvrdí, že se vzhledem k tomu bude dražší parkování „šířit jako lesní požár“.
Opatření mají však jít ještě dál – podle britských médií čeká diesely hned ve 35 městech zvláštní daň ve výši 20 liber denně (asi 640 korun) za vjezd do centra. Týkat se to bude například Bir- minghamu, Leedsu, Southamptonu, Nottinghamu či Derby.
Londýnský starosta Sadiq Khan pak plánuje zatížit řidiče od 23. října poplatkem za znečišťování ovzduší ve výši 10 liber – dotkne se asi 10 tisíc vozů – a od roku 2019 pak radnice uvalí na „nejšpinavější“vozy další poplatek 12,5 libry. Vedle toho by tato auta měla vjezd do center měst v době dopravní špičky zcela zakázán. Postiženy by měly být vozy s naftovým pohonem prodané před zářím 2015, tedy asi deset milionů aut.
Úřady vysvětlují tyto kroky studiemi, podle nichž jsou obyvatelé měst vystaveni nezdravým hladinám oxidů dusíku. Vládní odha- dy hovoří o tom, že znečištění ovzduší způsobuje každý rok smrt 40 tisíc lidí a ekonomiku přijde na 27,5 miliardy liber. I britský ministr dopravy Chris Grayling proto lidem zvažujícím koupi dieselového vozu vzkázal, že by se měli „dlouze zamyslet“.
Zdravotní následky podcenili
Mnozí britští řidiči se mohou právem cítit vládou zrazeni – dříve totiž paradoxně nákup automobilů s pohonem na naftu podporovala. V roce 1998 ministr financí Gordon Brown prohlásil, že diesely by měly být zdaněny méně než auta s benzinovými motory, protože vypouštějí nižší množství oxi- du uhličitého (CO2). Podle Společnosti výrobců motorů je to zhruba o 20 procent na kilometr méně.
Britská vláda se tehdy soustřeďovala na boj proti globálnímu oteplování a snížení emisí CO bylo pro ni prioritou. V roce 2001 proto snížila zdanění dieselů, které se od té doby staly na trhu konkurenceschopnějšími – podle serveru Autoexpress prodej naftových vozů stoupl z 13,8 procenta v roce 2001 na dnešních 50 procent a Británie se stala jednou ze zemí s nejvyšším počtem dieselů na silnicích.
Později ale ministři přiznali, že podcenili zdravotní následky, které způsobuje znečištění dieselovými motory. Pevné částice a oxidy dusíku totiž lékaři spojují s respiračními chorobami a nemocemi oběhové soustavy.
Na zákazu vjezdu dieselových aut do center měst do roku 2025 se už shodli starostové Paříže, Madridu i Atén. Francie už také ve svém tažení proti dieselům zaznamenává první úspěchy – zatímco v roce 2012 tvořily 73 procent nových aut v zemi, letos v březnu už jen 47 procent.
Největší favorit francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron má v programu „šrotovné“při nákupu ekologičtějších vozů. Liberální kandidát chce také sjednotit daň z nafty a benzinu. Z každého litru benzinu nyní platí řidiči státu o 18 eurocentů méně než u nafty.
Znečištění ovzduší zabíjí ročně 40 tisíc Britů. Vláda proto vytáhla do boje s diesely, jež škodí pevnými částicemi i oxidy dusíku.