Chytré děti jedí zdravě

Chcete-li, aby vaše děti nosily domů lepší známky, cpěte do nich zdravé jídlo a dohlédněte na to, aby to samé činila i jejich škola. Tak by se dal ve zkratce popsat závěr několika výzkumů z posledních let.

Jeden z nich provedl se svým týmem Paul J. Veugelers z University of Alberta v Edmontonu. Vědci analyzovali stravovací návyky více než čtyř a půl tisíce „páťáků“a následně jim dali test, v němž zkoumali jejich porozumění textu. Děti, jejichž jídelníček obsahoval dostatečné množství ovoce, zeleniny, proteinů, vlákniny a dalších prvků zdravé stravy, měly vyšší pravděpodobnost, že v testu uspějí. A to i když badatelé následně očistily výsledky o jiné vlivy, jako je například příjem a vzdělání rodičů, pohlaví dítěte či škola, na níž studuje.

Podobný experiment udělali američtí badatelé. V letech 2008–2013 se podívali na to, jak vypadá obědové menu žáků v takřka 1200 kalifornských školách. Následně propočítali, jaký byl u jednotlivých školních obědů index zdravé stravy, což je systém hodnocení, vytvořený americkým federálním ministerstvem zemědělství. Ukázalo se, že ve školách se zdravými obědy měli žáci o pár procentních bodů lepší výsledky ve standardizovaných testech, které se v kalifornských školách čas od času konají.

Tolik kritizovaná pamlsková vyhláška, zakazující prodej nezdravého jídla ve školách, má tedy určitě něco do sebe. Jen by nemusela být tak tupě restriktivní. Ono to jde totiž i chytřeji. Například jídelní automaty obsahující nezdravé jídlo není třeba hned zakazovat, stačí je trochu poupravit.

Profesor preventivní medicíny na americké Rush University Brad Appelhans vymyslel součástku, která zdrží výdej „nezdravých“pochutin o 25 vteřin. Zatímco müsli tyčinka vám vypadne hned po zaplacení, na své oblíbené brambůrky si budete muset počkat. Svůj produkt testoval na univerzitní půdě, přičemž zjistil, že prodej „zdravých“pochoutek stoupl o pět procent.

Podobně nenásilný přístup doporučují i známá esa behaviorální ekonomie Richard Thaler a Cass Sunstein. Školní jídelny by podle nich měly například umísťovat zdravá jídla v úrovni očí a kalorické bomby přemístit do míst, kam se pro ně žáci budou muset ohnout. S těmito pošťouchnutími, jež nás mají přimět ke zdravějšímu životu, je ovšem jeden drobný problém. Názory a vědomosti o tom, co je a není zdravé, se v běhu doby mohou radikálně měnit. Například rostlinné tuky byly kdysi považovány za zdravé. Nyní už víme, že to vůbec není pravda. Podílejí se na rozvoji srdečně-cévních a pravděpodobně i nádorových onemocnění. Školní jídelna, která by je před lety vystavila v úrovni očí, by zdraví školáků určitě neprospěla. A po pravdě, bojím se, že ani zavedení Appelhansových jídelních automatů do českých škol by zdraví českých školáků příliš nezlepšilo. Spíše by zvýšilo počet poznámek za pozdní příchod do hodiny.

Školní jídelny by podle Richarda Thalera a Cassa Sunsteina měly například umísťovat zdravá jídla v úrovni očí a kalorické bomby přemístit do míst, kam se pro ně žáci budou muset ohnout