ČEZ jako všeužitečná společnost
Včlánku redakčně nazvaném Udělejme ČEZ znovu velký (LN 3. 3.) jsem vyslovil myšlenku, že stát musí mít v ČEZ nástroj na uplatňování Státní energetické koncepce (SEK/ASEK) a že by bylo vhodné vytvořit z ČEZ všeužitečnou společnost s mimořádnými právy a povinnostmi, tak jak to bylo s elektroenergetickými společnostmi za první republiky. Takovou společností byl koneckonců ČEZ až do doby, kdy se v kuponové privatizaci dostalo 30 procent akcií k privátním majitelům. Na článek se mi ozval pan Michal Šnobr, minoritní akcionář ČEZ, kterého si vážím za mnohé podnětné myšlenky, ale i za to, jak veřejně hájí svá práva. Vytkl mi, že neberu v potaz zákon o korporacích (ZOK). Italikou uvádím jeho reakci ve znění, jak jsem ji obdržel:
Dle zákona o korporacích pro akciovou společnost platí:
1) Akciovka podniká za účelem vytvoření zisku, tj. nemůže realizovat nerentabilní investice.
2) Par. 244 ZOK: Společnost zachází za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. Odstavec I. Rovné zacházení a odstavec II. Zákaz zvýhodnění (týká se i usnesení valné hromady schválené majoritním akcionářem na úkor jiných akcionářů).
3) Par. 435 ZOK: I. Představenstvo přísluší obchodní vedení společnosti, II. Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení: mají-li členové představenstva zajišťovat obchodní vedení s péčí řádného hospodáře, nelze je omezovat příkazy či zákazy třeba i nejvyššího orgánu společnosti.
Stát má právo vydat pokyn
Jde o paragrafy, které má představenstvo ČEZ na mysli, když požaduje „contract for difference“i jiné státní záruky, aby nemohlo být napadeno právě minoritními akcionáři. Jde ale o problém zástupný, který si nikdo moc neprostudoval. Jak jsem v článku popsal, při financování nových bloků cestou snížení vyplácených dividend zákon dodržen bude, neboť:
Ad 1) Jaderná elektrárna se nestaví na 10 let, ale na 60 až 80 let. Požadavek na stavbu nových bloků je zakotven v ASEK, čili jde o vládní požadavek = požadavek majoritního akcionáře. To, co se z dnešního pohledu, kdy je cena elektrické práce zdeformovaná masivními dotacemi obnovitel- ných zdrojů, může jevit jako nerentabilní investice, je investicí strategicky významnou. Bude-li v budoucnosti chybět zdroj elektřiny, bude ochromeno národní hospodářství. Je prokázáno, že nedodaná elektrická práce má kvůli ekonomickým ztrátám v národním hospodářství, ale i v domácnostech cenu minimálně desetinásobnou oproti dodané.
Ad 2) Ano, společnost musí zacházet stejně se všemi akcionáři. Stát jako majoritní vlastník nesmí sám sebe zvýhodňovat. Musí nést stejný osud jako akcionář minoritní. Bude-li vyplácena dividenda, pak všem stejně. Například 2,50 Kč ze stokorunové akcie (tak totiž byly akcie emitovány, i když se dnes prodávají za 430 Kč), jde o dividendu velmi slušnou v porovnání s výnosem úroků za úspory v bankách. Dividendu 40 Kč za stokorunovou akcii bylo možné vyplácet jen díky šetření na údržbě elektráren (včetně dodavatelských organizací) a neuvažování potřeb obnovy zdrojů. Kam takové šetření vede, se ukázalo v nedávné době: ČEZ ušetřil pár desítek milionů na údržbě, ale následné ztráty z nevýroby se vyšplhaly už nad 10 miliard korun.
Ad 3) Majoritní akcionář (stát) musí mít právo vydat představenstvu pokyn, vizi. Tou je přece mimo jiné ASEK. Představenstvo pak musí s péčí řádného hospodáře přání majitele realizovat.
Nejsem si jist, zda představenstvo ČEZ dostává od majitele smysluplné zadání uvažující o delším časovém horizontu. Najde-li se osvícená vláda, která bude přemýšlet nejen o svém volebním období, zakáže především představenstvu ČEZ rozprodávat výrobní kapacity – v roce 2013 ČEZ bez protestu dozorčí rady, zastupující stát, prodal elektrárnu Chvaletice o výkonu 800 MW společnosti Severní energetická a nyní hodlá prodat elektrárnu Počerady (1000 MW). Věty, které jsem četl pro zdůvodnění prodeje Počerad, jsou průhledné. Hodlá-li na elektrárně Počerady vydělávat Czech Coal pana Tykače, proč to neumí ČEZ? A komu by prodával uhlí z dolu Vršeny?
Komu zbudou starosti
Nedávno pan generální ČEZ Daniel Beneš vyslovil myšlenku, že by měl být ČEZ rozdělen na několik částí. Rozprodejem výrobního portfolia vlastně k takovému dělení ČEZ již v praxi dochází. Rozdělení ČEZ povede k tomu, že minoritní akcionáři budou brát dividendy a státu zbudou starosti. Případ OKD je sice trochu jiný, ale v následcích se mu bude podobat.
Autor, odborník na jadernou energii, byl v letech 1999–2003 šéfem výstavby Temelína