Koruna vyrazila do peřejí

PRAHA Lidé a podniky semusí připravit na to, že v příštích měsících to bude s tuzemskou měnou jako na houpačce. A důvod? Zahraniční spekulanti drží obří množství korun a rozhodně nechtějí na transakci prodělat.

„Rozkolísanost koruny bude trvat několik čtvrtletí. Kvůli obrovskému nárůstu devizových rezerv budou hrát větší roli na finančním trhu zahraniční investoři,“říká například hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Nejistota ohledně vývoje koruny po exitu je velmi vysoká právě kvůli extrémnímu objemu spekulativních peněz, které v několika posledních měsících do ekonomiky přitekly. „ČNB musela dle našich odhadů jen v letošním roce intervenovat již za více než 1 bilion korun, to je vyšší objem než intervence v letech 2013–2016 dohromady. Objem intervencí tak již přesáhl 40 procent hrubého domácího produktu,“říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING.

ČNB si bude korunu dál hlídat

Podle bývalé členky rady ČNB Evy Zamrazilové, dnes hlavní ekonomky České bankovní asociace, lze výraznější výkyvy čekat minimálně rok.

Guvernér Jiří Rusnok upozornil, že banka hodlá přistoupit k řízení plovoucího kurzu. Jinými slovy ČNB nechá korunu ze začátku pohybovat pouze v určitém rozmezí. Jaké však toto rozmezí bude, se neví. Vesměs se ale ekonomové shodují, že horní hranice, tedy kam v případě oslabová-

Výše intervencí ČNB v jednotlivých měsících

ní měny nechá ČNB korunu zajít, je asi 28 korun za euro. „Osobně vidím jako jisté mantinely předintervenční úrovně 25,70–26,00 korun za euro na straně jedné a pak 28,00 korun za euro na straně druhé,“říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Podobné pásmo, tedy rozpětí mezi 25–28 korunami, pak vidí jako reálné i Pavel Sobíšek z UniCredit.

Podle ekonomů bude centrální banka v nejbližších dnech tolerantnější. „Ihned po exitu a pár dnů nato bude ČNB tolerovat i vý- razné pohyby v řádu 1–2 korun. Ekonomiku to nepoškodí, ale spekulanty to vyžene,“myslí si Helena Horská z Raiffeisenbank.

Od dubna nejistota

Podle odhadu bývalého viceguvernéra ČNB Pavla Kysilky by se bez intervencí pohyboval dnešní kurz kolem 25 korun za euro a možná by začínal i čtyřiadvacítkou. „Po ukončení závazku bude koruna směřovat zpět k této rovnovážné hodnotě. Ale platí, že to bude velmi pomalý proces s možnými výkyvy na obě strany. ČNB má totiž ‚předintervenováno‘ na měsíce, možná roky dopředu.

Proto ani exportérům nehrozí prudký nepříjemný šok z posilování koruny. Většina se navíc alespoň na kratší období zajistila. Samozřejmě platí, že trend posilování vyvolá opět po letech tlak na firemní restrukturalizace a projekty‚“říká Kysilka.

Trh byl v nejistotě už od konce března. Na posledním březnovém zasedání rady ČNB totiž guvernér Jiří Rusnok prohlásil, že intervence může nastat kdykoliv a že banka nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku. Původně se přitom z úst centrálních bankéřů ozývalo, že pravděpodobný termín je polovina roku.

Jako podmínku uvolnění přitom zástupci banky označili nutnost udržitelnosti plnění dvouprocentního inflačního cíle. Této hranice dosáhla už v prosinci loňského roku.

Jaké budou ztráty ČNB?

Právě to, že ČNB na podzim loňského roku prodloužila trvání kurzového závazku a zvýšila tím tlak ze strany spekulantů, je dnes terčem kritiky části odborné veřejnosti. Banka podle ní musela zbytečně více intervenovat. Ke konci února tak činila výše devizových rezerv ČNB asi 2,85 bilionu korun.

„Jde o zbytečný problém, k němuž nemuselo dojít, pokud by tvrdý závazek nebyl protažen v září 2016 až na konec března 2017. Od té doby devizové rezervy vzrostly o více než polovinu,“vysvětluje Eva Zamrazilová.

Čím vyšší objem rezerv banka nakumulovala, tím vyšší bude její budoucí ztráta a bude déle trvat, než se tato ztráta umoří. „Po zvýšení úrokových sazeb přijdou navíc náklady s prováděním měnové politiky – centrální banka bude za stahování peněz z trhu opět platit úrok,“dodala Zamrazilová.

„Zbytnělé devizové rezervy ČNB včetně ztráty ČNB budou asi také předmětem otázek. Zde ale platí, že ČNB si principiálně může dovolit obojí bez jakýchkoliv problémů a dopadů. Jediné, co je relevantní a musí nás zajímat, je dopad její měnové politiky na vývoj cen a potažmo i ekonomiky,“oponuje bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka.

Tři a půl roku držela Česká národní banka kurz koruny těsně kolem 27 Kč za euro. Včera tato garance rozhodnutím rady ČNB skončila. Koruna začíná hledat svůj rovnovážný stav.

Co když koruna neposílí?

Podle očekávání ekonomů by teď koruna měla spíše posilovat. Pokud by však v horizontu několika měsíců neposílila díky postupnému odlivu spekulantů od koruny, vedl by tento stav k rychlejšímu růstu inflace, což by ale ČNB nejspíše nechtěla. Centrální banka by tak pravděpodobně musela začít zvyšovat své základní úrokové sazby, aby zpřísnila měnové podmínky.

„Vyšší úrokové sazby v ČR oproti zahraničí by však přilákaly další příliv peněz ze zahraničí a vedly by k posílení koruny,“říká pak Seidler. Zvýšení sazeb by se dotklo i těch lidí, kteří si berou nějaký úvěr. Trh by totiž na zvýšení sazeb musel reagovat zvýšením úrokových sazeb například u hypoték a spotřebitelských úvěrů.