Cesta k Jadranu se prodlouží

Dalším kritickým místem na cestě do Chorvatska, stejně jako v opačném směru, může být Maďarsko.

Přísné hraniční kontroly tam probíhají zvlášť od migrační krize v roce 2015. Maďarští pohraničníci jsou tradičně velmi důslední na hlavních tazích ze Srbska, kudy hlavně v letních měsících proudí směrem na jih do Řecka turisté nebo desetitisíce tureckých gastarbeiterů z Německa, Rakouska a jiných západoevropských států. Řidiči přijíždějící k hraničním přechodům musejí již nějakou dobu počítat s tím, že jejich registrační značky budou snímány.

Není výjimkou, že maďarská policie zastaví každý přijíždějící vůz a vyzve jeho řidiče k otevření zavazadlového prostoru, někdy dokonce i větších zavazadel.

V důsledku toho vznikají na přechodech mezi Maďarskem a Srbskem několikahodinové kolony. Při cestě z Chorvatska zpět do České republiky může nastat ještě další zádrhel při vjezdu na území Rakouska.

Tamní policie provádí již téměř dva roky namátkové kontroly, a to hlavně při příjezdu ze Slovinska, Maďarska a částečně i Slovenska. Cílem těchto opatření je zamezit především pašování lidí.

Naopak pevné kontrolní body na hraničních přechodech do Rakouska zatím vláda ve Vídni neplánuje, mimo jiné i s ohledem na turistickou sezonu, ve které patří Rakousko k hlavním tranzitním zemím směrem na jih pro cestující z Německa, Nizozemska nebo Dánska.

Vídeň také nikdy nerealizovala obnovení hraničních kontrol v Brennerském průsmyku mezi Rakouskem a Itálií, ačkoli o tom tamní vláda v uplynulém roce intenzivně uvažovala a riskovala kvůli tomu konflikt s Římem.

Databáze proti terorismu a nelegální migraci

O přísnějších kontrolách na vnějších hranicích schengenského prostoru rozhodly Evropský parlament a Rada v polovině března letošního roku.

„Nemůžeme strkat hlavu do písku. Udržení bezhraničního režimu v rámci Schengenu musí jít ruku v ruce s posílením jeho vnějších hranic,“odůvodnil tehdy opatření maltský ministr vnitra a vnitřní bezpečnosti Carmelo Abela, jehož země v současné době Evropské unii předsedá.

Unie si od toho v neposlední řadě slibuje i zlepšení boje proti mezinárodnímu terorismu a gangům padělatelů dokladů.

„V budoucnu se nám již nesmí stát, aby se ztratily směrodatné informace o domnělých teroristech nebo ilegálních běžencích, kteří vstoupí na schengenské území,“prohlásil evropský komisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos.

Komise usiluje o zlepšení výměny informací mezi členskými státy mimo jiné i tím, že Evropskému policejnímu úřadu (Europol) umožní snadnější přístup do databáze Schengenského informačního systému (SIS). V jeho rámci jsou uchovávány informace o lidech, kteří nemají povoleno přicestovat do Schengenu ani se tam zdržovat. Policie ho ale například využívá i při pátrání po odcizených autech nebo zbraních.

Dle informací Komise obsahoval SIS ke konci loňského roku přes 70 milionů zápisů. Zaznamenala také téměř tři miliardy unikátních dotazů ze strany policejních orgánů některého z 29 členských států schengenského prostoru.