Syn musí být lepší než ti druzí
PRAHA Tři a půl roku byl prvním trenérem ve Spartě, v následujících pěti letech však nabídku z první ligy nedostal. „A když jeden rok nepřišla ani z druhé ligy, chtěl jsem z oboru odejít a rozjet něco jiného,“říká fotbalový trenér který naposledy působil ve Vlašimi.
Ve středu se stal koučem Bohemians, ve zbývajících osmi kolech je jeho úkolem populární klub z pražských Vršovic v první lize zachránit. „Až teď jsem poprvé hlavní trenér se vším všudy,“poznamenal šestačtyřicetiletý Hašek.
Martin Hašek,
Ve Spartě jste jím nebyl? Nevím, jestli si na to dobře vzpomínáte, ale ve Spartě byl nade mnou ještě generální sportovní manažer, který nesl hlavní tíhu zodpovědnosti, rozhodoval o sestavě, o tréninkovém plánu, chodil na tiskovky.
A náplň vaší práce byla jaká?
Vedl jsem tréninky, analyzoval soupeře, dělal hodnocení. Role byly jasně rozdělené a definované. Ale s prací hlavního trenéra souvisí i ty povinnosti, které měl ve Spartě generální sportovní manažer. To jsem si moc neosahal, i když jsem i já nesl odpovědnost za výsledky. Chci říct, že tenkrát ta moje pozice nebyla úplně komfortní. Ale šel jsem do toho s tím vědomím, nestěžuju si, jen konstatuju. Stálo to tak, ber nebo neber. Co byste dělal, kdybyste s fotbalem jako trenér skončil?
Dělal bych v jiném oboru. Už jsem paralelně rozjížděl určitý byznys. Můžete prozradit jaký? Nezlobte se, to nemůžu.
Z Bohemians vás nejdřív kontaktoval odcházející trenér Koubek, který vás doporučil. Překvapila vás tato forma?
Asi to není úplně obvyklé, ale jsem za to rád. Snažím se pracovat v týmu, aby v něm byly v pořádku mezilidské vztahy. Jsem rád, že jsem se stal trenérem Bohemky v rozehrané sezoně a zároveň nejsou narušené vztahy mezi mnou a panem Koubkem. Po tréninku za ním jedu, abychom si popovídali a potkali se jako přátelé.
Ve Vlašimi jste vedl mladšího syna Filipa, v Bohemians se opět potkáváte s nejstarším Martinem. Jaké to je?
Beru to trochu jako automatismus, což trochu zlehčuju. Jsem zvyklý, že poslední roky vždycky trénuju jednoho z mých kluků. V kabině jsem pro něj trenér, doma otec a trenér zároveň. Přecházím z jedné pozice na druhou podle toho, jak se mi to hodí.
Není pro kabinu problém, že v ní má trenér syna?
Je prostě členem kádru jako všichni ostatní, má práva a povinnosti jako kdokoli jiný. A myslím si, že to má těžší, protože je víc sledovaný. Musí být lepší než ti druzí, aby si tu svou pozici obhájil. Když nastanou kritické okamžiky, kdy se musíte rozhodnout, tak to většinou syn odnese. Musím chránit sebe a vlastně i jeho. Takže to spíš přináší nevýhody.