Vyberte si, na čí straně jste, vyzval Tillerson Moskvu
WASHINGTON/MOSKVA Již dlouho nevyvolala návštěva šéfa americké diplomacie v Moskvě takovou pozornost, jako tomu bylo v případě Rexe Tillersona.
Jeho dnešní jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem bylo označováno jako klíčové pro budoucí nastavení vztahů obou velmocí na dlouho dopředu.
Obě strany již předem vyslaly řadu signálů, jež bylo možné považovat za vymezování pole.
Ministerstvo zahraničí vMoskvě označilo například situaci ve vztazích Ruska a Spojených států za vůbec nejhorší od konce studené války.
Aktuálním důvodem je rozhodnutí Trumpovy administrativy z pátku minulého týdne zaútočit na syrskou leteckou základnu, což bylo vůbec poprvé od začát- ku občanské války v Sýrii před šesti lety, kdy Američané zamířili na vládní jednotky.
Kabinet prezidenta Donalda Trumpa tak reagoval na předchozí útok chemickými zbraněmi v syrské provincii Idlib, při němž přišlo o život na osm desítek lidí. Západní státy z útoku viní oficiální syrskou armádu loajální prezidentovi Baššáru Asadovi, nad níž drží Moskva ochrannou ruku.
Avšak ani Tillerson nebyl v minulých dnech pasivní. Během summitu skupiny sedmi ekonomicky nejvyspělejších států světa (G7) v Itálii prohlásil, že Rusko by se mělo rozhodnout: buď bude stát na straně Spojených států a jejich evropských spojenců, nebo po boku syrského prezidenta, Íránu či šíitského hnutí Hizballáh.
„Je nám všem jasné, že vláda Asadovy rodiny se chýlí ke konci,“dodal Tillerson, čímž se dotkl ruského angažmá v Sýrii.
Moskva dle jeho názoru nedostatečně tlačila na Asada, aby dodržoval dohody o likvidaci chemických zbraní z roku 2013. Tehdy bylo dohodnuto, že všechny tyto zbraně nacházející se na území Sýrie budou zničeny.
Tillersonovy poslední výroky jsou o to překvapivější, že před svým jmenováním do čela americké diplomacie vedl ExxonMobil, významnou ropnou společnost se silnými ekonomickými zájmy v Rusku. Byl tak dlouhou dobu považován za politika nakloněného těsné spolupráci s Moskvou.
Při první oficiální cestě amerického ministra zahraničí do Ruska nejde jen o ukončení války v Sýrii, ale i o severokorejský jaderný program či pokračující konflikty v Jemenu a Libyi.
Vztah dvou rovných partnerů
Ruská strana již dala najevo, že chce s šéfem americké diplomacie hovořit vedle Sýrie také o dalším postupu v Jemenu, Libyi či o postoji vůči Severní Koreji.
V Jemenu vede jeden z hlavních spojenců Washingtonu v regionu Saúdská Arábie (v čele koalice několika dalších států Perského zálivu) již dva roky vojenskou intervenci proti šíitským hútijským rebelům, podporovaným Íránem.
V Libyi se nedaří po svržení diktátora Muammara Kaddáfího před šesti lety ustavit stabilní a jednotnou vládu. Moskva dala vminulých týdnech několikrát najevo, že se hodlá do řešení situace v Libyi zapojit daleko aktivněji.
Po nedávných prohlášeních amerického prezidenta se Rusko také obává, že by Spojené státy mohly reagovat na pokračující provokace severokorejského režimu jednostrannou vojenskou akcí. Skutečnost, že Trump nechal přesunout bojová plavidla do blízkosti KLDR, vyvolala v Rusku značnou kritiku.