Přijímání: pod jednou, nebo podobojí?
Stojíme na prahu vlastních velikonočních svátků, které zahrnují dobu od večera čtvrtka nazývaného Zelený, kdy se odehrála Poslední večeře, přes Velký pátek a Bílou sobotu až k večeru neděle Zmrtvýchvstání. Za několik dní nejposvátnější čas křesťanského roku mine. Každá katolická mše či pravoslavná Božská liturgie je však zopakováním Poslední večeře a zpřítomněním – jak křesťané říkají – Ježíšovy oběti na Golgotě i připomínkou jeho zmrtvýchvstání.
Chléb a víno jako tělo a krev
Tzv. obřad proměňování oživuje a opakuje události poslední Ježíšovy večeře s učedníky. Na oltářním stole má kněz připravený kalich na víno a vodu a misku s chlebem. Jim věnuje modlitbu, jež obsahuje Ježíšova slova nad chlebem a vínem z večeřadla v Jeruzalémě: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává, toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů. To dělejte na mou památku.“
Katolíci, stejně jako pravoslavní, hovoří o tom, že takto posvěcený chléb a víno se stávají skutečným Ježíšovým tělem a krví a že se tak při mši zpřítomňuje jeho oběť na kříži. Protestanti obřad chleba a vína nazývají Večeře Páně a chápou jej jako připomínku velikonočních událostí, nevěří však, že se Ježíš do chleba a vína skutečně vtěluje.
apokryf
Přijímání spojuje křesťany s Ježíšem
Proměněný chléb a víno se v závěru bohoslužby rozdávají věřícím při tzv. obřadu přijímání – eucharistii. U katolíků se podává hostie, a to na nastavenou dlaň nebo do úst, při slavnostnějších příležitostech se před podáním do úst namočí v kalichu s vínem nebo se z kalicha přímo pije.
Právě tento způsob je ono „přijímání podobojí“, o které se před několika staletími tolik svářili katolíci s husity – jak ostatně napovídá i označování Husových následovníků za „kališníky“. Katolíci všeobecné přijímání podobojí přijali na Druhém vatikánském koncilu. Chléb namáčený do vína přijímají při Božské liturgii také pravoslavní křesťané.
Pro všechny křesťany pak platí, že společné slavení obřadu chleba a vína věřící spojuje nejen s Ježíšem, ale i mezi sebou navzájem do jediného „těla“. Poprvé k přijímání často chodí děti, ale hlavně nově pokřtění dospělí právě o Velikonocích. Text, který vypráví o biblických událostech, avšak nebyl zařazen do závazného kánonu. Vedle čtyř kanonických evangelií tak existují ještě apokryfní evangelia, například Jidášovo, Tomášovo apod.
hostie
Oplatka z nekvašeného těsta, která při slavení mše představuje chléb. Pravoslavní křesťané používají chléb kvašený, tzv. artos. Dříve se hostie pekly v kleštích podobných těm na přípravu lázeňských oplatek. Jedinou českou hostiárnu najdeme v Bílé Vodě. Pro křesťany celiaky jsou dnes k dispozici hostie s minimálním obsahem lepku.
mše
Správněji „mše svatá“. Typ bohoslužby, která se skládá z četby z Písma (tedy bible) a z obřadu eucharistie. Katolická církev slaví mši svatou každodenně s výjimkou jediného dne v roce – a tím je Velký pátek.
eucharistie
V řečtině Obřad, kterým se připomíná poslední večeře proměňováním chleba a vína v Ježíšovo tělo a krev a vyjadřuje se dík za spasení. V užším smyslu slova znamená eucharistie přijímání proměněného chleba a vína. Protestanti užívají označení „vysluhování večeře Páně“.