Norové o svátcích hádají, kdo je vrah

PRAHA Češi o Velikonocích pletou pomlázku, malují kraslice, pečou beránka nebo mazanec, některé děti hledají v trávě vajíčka z čokolády. Co ale dělají Norové? Hádají, kdo je vrah! Znalci populárních severských kriminálek asi nebudou překvapeni, království s pochmurným podnebím ale vyprodukovalo zvyk, který jinde nemá obdoby. V Norsku se o Velikonocích kupují, čtou, sledují a poslouchají detektivky. Čím temnější, tím lépe.

Jde o téměř stoletou tradici. „První kriminální román ve své velikonoční příloze otiskl deník Aftenposten v roce 1924 a jmenoval se ‚Bergenstoget plyndrett i natt‘, což bych volně přeložil jako ‚Noční loupež ve vlaku do Bergenu‘. Byl to takový čtenářský hit, že od těch dob se vydávání detektivek na Velikonoce stalo součástí norské kultury,“líčí český velvyslanec v Oslu Jaroslav Knot.

Skandinávské detektivky jsou pojem, který je velmi dobře známý i v Česku. Velké vydavatelské domy v Norsku, stejně jako tamní populární spisovatelé, s uvedením těch největších knižních hitů čekají vždy právě na velikonoční svátky. Norové je ve velkém skupují, ihned čtou a vášnivě o nich debatují.

O norské zálibě v poctivém velikonočním mordu píše i česká blogerka, která si říká Tereza in Oslo. „Norové je milují. Někteří si s nimi zalezou do kouta srubu, jiní o nich donekonečna mohou diskutovat.“

Holmes i zombie z třetí říše

Nejde přitom pouze o knihy. V televizi o svátcích vysílají nejrůz- nější kriminální příběhy. Oblíbené jsou seriály a filmy s Herculem Poirotem a Sherlockem Holmesem, které se dočkaly mnoha repríz. V programu jsou ale i skutečné krváky, horory, a dokonce i takové perly, jako je domácí film Död Snö (Mrtvý sníh), v němž skupina lyžařů čelí útoku nacistických zombií.

Rozhlas vysílá dramatizace de- tektivních příběhů na pokračování. Začal s tím roku 1980 thrillerem Grahama Greena Třetí muž. Od té doby střídá norské i zahraniční autory. Loni si posluchači mohli vychutnat čtyřdílný holmesovský příběh Údolí strachu z pera Arthura Conana Doyla.

Fanoušci žánru navíc nemusí vůbec zůstat jen pasivní. Přes Velikonoce totiž v novinách či na webových serverech vycházejí různé detektivní úlohy, jejichž řešením se mohou pobavit. „Jsou dokonce i na krabicích od mléka. Ty se řeší klasicky při snídani a debata je náruživá,“popisuje blogerka Tereza.

Takový „příběh z tetrapaku“vypadá jako komiks, jehož hrdinou je zvířecí detektiv – vlk Ulf Ulvheim. Jen pro letošek jeho pří- pady zdobí 15 milionů krabic od mléka. Snídaňové detektivce tak v podstatě nelze uniknout.

Pokud jste v Norsku, tamním detektivkám neuniknete ani o Velikonocích. Ty jsou naopak žněmi pro fandy žánru.

Běžky a vraždy

Výrobce mléka – firma TineMelk – se chlubí, že se do luštění pravidelně zapojuje okolo 200 tisíc lidí. Aby také ne, když pro ně příběhy vymýšlejí samí zavedení norští spisovatelé. Letos je autorem Gunnar Staalesen. Jím vymyšlený případ nakreslil Arild Midthun. Od roku 1997, kdy začaly případy na mléku vycházet, se v jejich vymýšlení vystřídali například Tom Egeland, Unni Lindellová nebo Kim Smageová.

Velikonoční detektivky, norsky paskekrim, údajně dokonce mohou za celý fenomén severských kriminálek. Ohromně totiž přispěly k růstu oblíbenosti celého žánru na temném a mrazivém severu Evropy. Aby to ale nevypadalo, že Norové neznají nic jiného než vraždy a krev: mají i normálnější zvyky. O Velikonocích vyrážejí na běžky, chataří a dojde i na papírová vajíčka naplněná sladkostmi či jinými dárky. Oslavu jara obvykle provází pojídání pomerančů či jehněčích žebírek.