Turci se bojí přiznat, že řeknou „ne“

Ani voliči Erdoganovy strany AKP nechtějí předat tolik moci jednomu muži, říká Melih Bulut, který vede před tureckým referendem o ústavních změnách kampaň za „ne“.

LN Jak vidíte šanci, že ústavní změny navržené vládou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana turečtí voliči odmítnou?

Jsem o tom naprosto přesvědčen, skončit by to mělo poměrem 55 ku 45 procentům nebo ještě více v neprospěch ústavní změny. Někteří lidé se totiž v průzkumech bojí přiznat, jak chtějí hlasovat. Říkají, že zvolí „ano“nebo že nejsou ještě rozhodnutí. V soukromí vám ale přiznají, že chtějí hlasovat proti. Tábor, který říká prezidentu Erdoganovi ne, je početný. Sami jsme to viděli, když jsme s kampaní proti referendu objeli více než šest desítek měst a obcí. Vést kampaň za „ne“ale není jednoduché, stát na nás vytváří neustálý tlak.

LN Turecko je nyní velice rozdělené. Je ale Erdoganův tábor jednotný? Budou všichni voliči, kteří hlasovali ve volbách pro Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), podporovat i prezidentský systém?

Myslím, že jednotný není. Odhaduji, že dvacet procent voličů AKP řekne v referendu „ne“, protože nechtějí svěřit tolik moci jediné osobě. Oni sice volili AKP, na druhou stranu ale nestojí o autokratický systém.

LN V západních médiích se hodně píše o nacionalistické političce Meral Akșenerové, která se stala jednou z tváří kampaně proti změnám. Jak velkou roli hraje?

Ano, je vůdčí osobností kampaně, protože dokáže zmobilizovat pravicové voliče. Nejen ty ze své strany, ale imnohé pravicové voliče vládní AKP. Je to talentovaná politička, která umí s lidmi dobře mluvit. Proto se stala jednou z hvězd kampaně. V její straně je asi 20 procent těch, kdo chtějí hlasovat „ano“, zbylých 80 procent má ale názor opačný.

LN Jaká je atmosféra kampaně? Setkali jste se už při objíždění země s násilím nebo zákazy mítinků ze strany úřadů?

Ano, se zákazy. Mítinky naší strany zakázali, už šestého února jsme předložili potřebné dokumenty pro založení strany s názvem Ne, oni ji ale zakázali, poté i všechny její mítinky. Co se týče násilí, s tím jsem se příliš nesetkal. Nějaké incidenty se vyskytly, ale převážně nenásilné. Cítíme ale velmi vážný tlak ze strany státu – od policie přes vládu až po lo- kální úřady. Mluvím o mítincích, propagandě atd. Hodně používáme sociální média a mohu říct, že strana Ne je v tomto ohledu před ostatními napřed, máme totiž více než 100 tisíc dobrovolníků, kteří jsou na internetu aktivní. Organizujeme například mítinky na sociálních sítích, účastní se jich třeba 400 tisíc lidí. LN Jaká je vůbec ideologie vaší strany? Je spíše pravicová, nebo levicová?

Jsme středovou stranou, která se snaží nalézt nový způsob politiky. Nechceme spadat do pravicových nebo levicových škatulek, myslíme si, že je to zastaralé vidění světa. Naší ideologií je skutečná demokracie a spravedlnost a snažíme se stanout v centru tureckého politického systému.

LN Pokud prezident Erdogan v referendu prohraje, jaké budou podle vás jeho další kroky?

Na to byste se měl zeptat jeho. Myslím ale, že ať už lidé řeknou ano, či ne, bude to mít dalekosáhlé následky pro Turecko, region i svět. Zvítězí-li „ano“, uskuteční se zřejmě předčasné volby, aby se mohli zbavit teroristické skupiny FETÖ (vláda tak označuje hnutí Fethullaha Gülena). V AKP je stále hodně jejích stoupenců.

LN Pokud Erdoganův návrh voliči schválí, očekáváte trest?

Doufáme, že ne. My nikoho ne- napadáme, děláme jen politiku, nejsme zločinci. Většina zakladatelů strany jsou velice mladí lidé. Stát se ale může cokoliv, nevím.

LN V tuto chvíli je vaše strana ilegální?

Ne, fungujeme v rámci zákonů. Můžeme používat název strany, proti tomu nikdo nic nedělá.