Tillerson se dočkal přijetí u Putina
MOSKVA/PRAHA „Možná.“Tak se včera vyjadřoval o přijetí amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona ruský prezident Vladimir Putin ještě v půl šesté večer moskevského času. O hodinu později americkému hostu přece jen otevřel brány Kremlu. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova se čekalo na to, jak si diplomat povede na jednání se svým ruským protějškem, ostříleným Sergejem Lavrovem. Hlavním tématem rozhovorů byla Sýrie a „raketová“odpověď USA na chemický útok v syrském Idlibu, za který Washington činí zodpovědnou Moskvu.
Putin se ale celý den tvářil, jako že ho Tillerson moc nezajímá. Byl to trest za ultimativní tón Američanů, kterým na Rusech požadují, aby se vzdali bezpodmínečné podpory syrského prezidenta Baššára Asada.
„ Určitě by chtěl, aby ho v Kremlu čekali se stejně zbož- nou úctou a teatrálností jako hejtmana v Revizorovi. Pokud samozřejmě ví, kdo to byl Gogol.“V podobném pohrdavém duchu referoval o návštěvě amerického ministra nejen ruský provládní informační server Sputnik.
Rozhovory Tillersona a Lavrova trvaly pět hodin. Nikdo nečekal, že se během nich podaří vyřešit všechny sporné otázky a nastoupí idyla v rusko-amerických vztazích. To hlavní je teprve čekalo – přijetí u hlavy ruského státu.
Teprve později se představitelé médií dočkali společné tiskové konference obou stran.
Tillerson na ní konstatoval, že vztahy obou zemí jsou na velmi nízké úrovni. „Doprovází je nedůvěřivost,“řekl. Ohledně blízkovýchodní krize potom poznamenal, že Rusko i USA se shodují, že pro boj s terorismem je nutná stabilní a jednotná Sýrie.
Lavrov reagoval, že Rusko je dialogu se Spojenými státy otevřeno. „Lépe nyní chápeme jeden druhého,“řekl na závěr včerejší dvouhodinové schůzky obou mužů s Vladimirem Putinem.
Poněkud nepříjemnou atmosféru opepřil ruský prezident ještě před příjezdem Tillersona několika rétorickými perlami, jako když přirovnal vedoucí představitele členských států NATO k čínským panenkám s kývacími hlava- mi, čímž vyjádřil, že je považuje za hlupáky. Nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by Kreml byl ochoten byť jen částečně přistoupit na požadavek prezidenta USA Donalda Trumpa a přestat považovat syrského lídra Asada za svého spojence a legitimního vůdce Syřanů. Putin ani po včerejšku nezměnil názor na to, kdo stojí za chemickým útokem v Idlibu: Buď se syrské letectvo strefilo do „dílny“rebelů, kde měli chemické lát- ky, nebo je to provokace s cílem vyprovokovat rusko-americký konflikt, přinejmenším diplomatický. „Musí to být prověřeno. Bez prověrky nemůžeme podnikat žádné kroky proti oficiální syrské vládě,“řekl Putin.
Podle ředitele ruského Centra analýzy blízkovýchodních konfliktů Alexandra Šumilina je vůbec otázkou, jaké odpovědi a kroků by bylo Rusko schopno v případě, pokud by raketové útoky Američanů pokračovaly. Šumilin zpochybnil schopnost ruských systémů protiraketové obrany S-300, které má Asád k dispozici spolu s ruskými poradci, sestřelovat rakety jako americký tomahawk. „Buď to neumějí, nebo nechtěli vyvolat eskalaci konfliktu,“zhodnotil expert reakci ruského vojenského velení v Sýrii na americký útok. Šumilin také vyslovil hypotézu, že chemický útok má na svědomí Asad kontrolovaný Íránem, bez vědomíMoskvy. Teherán se tak podle něj snaží zabránit sblížení Ruska a USA.
Vyhrocené vztahy Moskvy a Washingtonu brání i spolupráci na půdě OSN. Rusko včera vetovalo návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující chemický útok v Sýrii.
První návštěva Rexe Tillersona v Moskvě ve funkci ministra zahraničí USA byla pro novopečeného diplomata tvrdou lekcí – prezident Putin si ho vychutnal.
Poznámku k tématu čtěte na straně 8