Do Chorvatska bez jídla. Pak silná koruna pomůže

Posílení koruny přineslo naději mnoha českým cestovatelům. Náklady v zahraničí budou díky uvolnění měnového kurzu k euru nižší. Ale možná že také nebudou, jak vysvětluje Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří České republiky.

LN Mohou čeští turisté při cestách do zahraničí ještě ušetřit?

Jak kdy. Zájezdy, které jsou už publikované, především ty do Středomoří, už zlevnit nemohou, protože cestovní kanceláře je předplatily už v lednu a únoru. To znamená, že my máme už zaplacené veškeré kapacity, které máme na léto. Tady ke zlevnění dojít nemůže. Něco jiného jsou zájezdy na míru nebo do exotiky, kde cestovky nakupují kapacity až v okamžiku, kdy mají klienta. V těchto případech k určitému zlevnění v řádu pěti až sedmi procent může dojít.

LN Podobné je to se zájezdy last minute?

Ano, v jejich případě je to podobné. Ale s výjimkou, a to pokud cestovky používají pro tento účel už předplacenou kapacitu a jenom ji doprodávají. V takovém případě ke zlevnění nedojde. Pokud ale budou dokupovat některé zájezdy, u nich pak zlevnění lze očekávat.

LN Už loni byla nabídka zájezdů last minute poměrně malá. A letos to prý nebude lepší. Čím to je?

Především se to týká srpna. V srpnu jsou ubytovací kapacity pod velikým tlakem, v srpnu je úplně nejvíc dovolených v Evropě. Všichni se snaží získat prostor právě v tomhle období, takže zbývá těch volných a nevyužitých kapacit stále méně.

LN Co turisté, kteří jezdí například do Chorvatska bez domluveného stravování nebo ubytování? U nich bude úspora vlivem silnější koruny vyšší?

Právě pro naše turisty, kteří vyrážejí do Chorvatska a jídlo si tam zajišťují na místě, bude finanční úspora viditelná. Na místě utratí méně peněz, než kdyby měli stravování domluvené delší dobu předem. Podobné to je například při cestách do Thajska, kam se většinou prodávají zájezdy jen se snídaní a další jídlo si lidé zajišťují na místě sami. LN Platí případná úspora i v případě cen letenek?

V případě charterových letek záleží na tom, jakmá daná cestovní kancelář nastavené ceny s leteckými společnostmi. Na pravidelných linkách by ale podle mého soudu mohly letenky nepatrně zlevnit.

LN Do jaké míry ovlivní zájem turistů nedávné teroristické útoky v zemích, jako je Egypt, Velká Británie nebo Švédsko?

To je zřejmě různé. Z ohlasu lidí, kteří se do Egypta teprve chystají, vnímáme jakýsi pragmatismus. A týká se to i třeba Stockholmu, Londýna nebo Paříže. Lidé si uvědomují, že terorismus je něco, s čím se budeme muset naučit žít. Pokud se podíváme na Egypt, tak útoky, ke kterým došlo o minulém víkendu, byly směrovány velice úzce na místní komunitu křesťanů, neměly nic společného s turistikou a odehrály se ve velkých městech vzdálených od moře, kde je turistů nejvíc. Proto ani většina klientů, kteří v Egyptě byli, ani netušila, že se v té zemi něco děje.

LNA co naopak? Jaké země mohou být pro našince nové a lákavé – a také bezpečnější? Myslím například Kubu.

V těchto případech mohou nastat určité paradoxy. Není to jen otázka Kuby, ale například i Barmy. Zkrátka zemí, které žily v určité izolaci nebo pod určitým embargem. Určitá část světa do těch zemí nemohla, my jsme tak například byli na Kubě velmi zajímavými a žádanými turisty pro místní komunitu. Mohli jsme i vyjednávat určité podmínky. Ve chvíli, kdy se Kuba otevřela Spojeným státům, mění se nejen charakter té turistiky, ale z nás se stanou minoritní turisté, kteří tam nebudou mít vliv a podmínky jako dřív. Budeme tam jen kapkou v moři a všechno se bude řídit nejvíc americkou turistikou a požadavky jejich klientů. Kuba se tak pro nás stane velkým zklamáním, bude drahá a méně příjemná, než je v tuto chvíli.