Knižní trh zřejmě začíná šlap
– jde o 15 397 titulů; 917 titulů vyšlo v češtině s podílem jiného jazyka; 194 titulů bylo vícejazyčných publikací. V cizojazyčné knižní produkci českých nakladatelských domů znovu výrazně dominovala angličtina (693 titulů; předloni 768; 839 titulů v roce 2014). Loni u nás vyšly knihy celkem v pětadvaceti jazycích včetně čínštiny (sedm titulů) a arabštiny (titulů osm).
V počtu titulů krásné literatury na úhrnné loňské knižní produkci bylo dosaženo rekordu. Svými 5559 tituly představovala více než třicet procent celkového objemu titulové produkce. Došlo rovněž k překonání rekordu vydaných svazků dětské literatury z roku 2013; loňských 2157 titulů představuje o něco více než dvanáctiprocentní podíl na úhrnné roční produkci.
Po rekordních letech 2014–2015 v počtu vydaných titulů učebnic a vysokoškolských skript vloni došlo k poklesu zhruba o čtvrtinu, respektive o třetinu. V roce 2016 vyšlo 1172 titulů školních učebnic a vysokoškolských skript a učebnic, což představuje šesti- a půlprocentní podíl na celkové produkci.
Podíl překladů byl vloni srovnatelný s předchozími roky. Počet jazyků, z nichž se překládalo, zůstal v podstatě stejný. Potvrdilo se lichotivé postavení České republiky coby překladatelské velmoci, což je dáno objektivními okolnostmi: čeština není světovým jazykem, překlady si otevíráme dveře do dalších jazykových kultur. Nakladatelé vloni nabídli překlady ze zhruba půlstovky jazyků. Úroveň uměleckých překladů se v Česku drží na relativně vysoké úrovni. Kvalita překladatelské činnosti se podporuje i soutěžemi a cenami: Cena Josefa Jungmanna, Soutěž Jiřího Levého, udělování Státní ceny za překladatelské dílo. Na nepovedené překlady, tedy neschopnost přetlumočit cizojazyčný text věcně a významově správně, na opuštění uměleckého sdělení předlohy apod., ale i na prohřešky proti etickým pravidlům při vydávání překladového díla každoročně upozorňuje Obec překladatelů anticenou Skřipec. V této souvislosti je třeba zdůraznit, protože to v některých zemích není zdaleka běžné, že se u nás ve valné většina nadále překládá přímo ze zdrojového jazyka.
Trojice nejpřekládanějších jazyků zůstala od předloňského roku, kdy se za angličtinu a němčinu vklínila před francouzštinu slovenština, stabilní. Výlučné postavení loni posílil segment překladů z angličtiny; opět na ně připadla více než polovina všech vydaných překladů (téměř 56 % oproti 52 % z předloni). Stabilní oblibě se v posledních letech, a to především nejspíš vlivem skandinávské detektivní školy, u nás těší i překlady literatury ze skandinávských zemí. Potvrzují to i kvantitativní ukazatele počtu překladů vydaných z literatur zemí Skandinávie. A ještě jedno nikoliv nezajímavé číslo: počet překladů z japonštiny (třicet jedna titulů) u nás loni řadil tento jazyk mezi prvních deset nejpřekládanějších.
Když chcete litery na displeji
Do schválení a účinnosti novely zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, která zahrne rovněž povinnost evidence a odevzdávání povinných výtisků e-knih, dnes nemusejí vydavatelé e-knih posílat povinné výtisky online publikací určeným institucím, respektive knihovnám. Od července 2010, kdy se začala přidělovat čísla ISBN rovněž online publikacím (e-knihám), jsou tak stále vedeny pouze jako ohlášené.
Počet přidělených čísel ISBN ohlášeným e-knihám vloni činil celkem 9339 (předloni bylo provedeno 11 378 záznamů, roku 2014 evidováno 10 752 záznamů). Podle odhadu pracovníků Národní agentury ISBN byl skutečný počet jednotlivých vydaných titulů e-knih zhruba třetinový, protože ohlášené e-knihy jsou v drtivé většině uloženy v několika formátech (PDF, ePub, Mobi). Dynamika tohoto segmentu se v posledních letech u nás i v zahraničí zpomaluje.
Podle nejnovějších poznatků z různých průzkumů čtou nejvíce knihy v elektronické podobě mladí lidé do čtyřiadvaceti let (57 %) a jejich počet stoupá s rostoucím vzděláním. Svou zkušenost se čtením e-knih u nás uvádí zhruba třetina internetové populace. Pro percepci elektronických textů nejčastěji využívají notebooky a osobní počítače, dále „chytré“telefony, tablety a čtečky, přičemž čtečky zdaleka nepatří mezi nejvyužívanější.
Titulová nabídka jednotlivých prodejců e-knih se liší hlavně jejich propojením s nakladateli, respektive s nakladatelskými skupinami (například Kosmas s Argem nebo eBux s Euromedia Group); k nejrazantnější proměně v tomto segmentu vloni přistoupila mediální skupina
Bohužel přetrvává nedostupnost exaktních ekonomických informací o jednotlivých nakladatelských, distribučních a prodejních subjektech knižního trhu...