Zmrtvýchvstání: vrchol Velikonoc

První, kdo viděl vzkříšeného Ježíše, byla Marie Magdalena

idovské svátky v Jeruzalémě skončily, a tak se tři ženy z Ježíšovy blízkosti vydaly v neděli ráno k jeho hrobu v zahradě, aby dodatečně nabalzamovaly jeho mrtvé tělo. Jak ale byly překvapené, když našly vstupní kámen odvalený, hrob prázdný a stráže v hlubokém spánku! Vtom se jim zjevil anděl, který jim oznámil, že byl Ježíš vzkříšen. Běžely do města a všechno pověděly učedníkům.

Přední roli v této scéně, kterou v různých obměnách vyprávějí všichni čtyři evangelisté, hraje Marie Magdalena (připomněli jsme ji již v úterním dílu). Podle Jana dokonce přišla do zahrady sama, bez doprovodu ostatních žen. Poté, co k prázdnému hrobu přivedla Jana s Petrem, aby se přesvědčili, na chvíli osaměla a Ježíš se jí ukázal a požádal ji, aby o tom řekla ostatním. Teprve později se s Ježíšem znovu potkali i jeho další přátelé.

Jak důležitou postavou Magdalena je, napovídá už to, že ji evangelia připomínají dokonce vícekrát než některé z apoštolů. Ježíš z ní „vyhnal sedm démonů“(to znamená, že šlo původně o ženu posedlou nebo skrznaskrz zkaženou) a ona poté zůstala v jeho blízkosti. Jelikož byla majetná, podporovala Ježíše a jeho učedníky také materiálně. Spolu s jeho matkou Marií, s učedníkem Janem a s dalšími ženami přihlížela i Ježíšově popravě – středověké umění ji proto často zachycuje truchlící u paty kříže – a dívala se, kam jej pohřbili.

Proto také věděla, kam ráno po sobotě zamířit. Okamžik, kdy se Magdalena v zahradě potkává se zmrtvýchvstalým Ježíšem, patří k častým motivům křesťanského umění. Díla zpracovávající toto téma mívají latinský název Noli me tangere (nedotýkej se mě), který je citací z rozhovoru, jejž Magdalena s Ježíšem vedli: „Nedotýkej se mě (nezdržuj mě), dokud jsem nevystoupil k Otci,“říká Ježíš a má na mysli, že se za padesát dní vrátí ze země do nebe ke svému otci – Bohu.

Magdalena jako kajícnice s lebkou

Protože právě Magdalena přinesla ostatním zprávu o Ježíšově vzkříšení, označuje se někdy, a to už od dob rané církve, za „apoštolku apoštolů“. Jako světici ji ctí kromě katolíků a pravoslavných i luteráni a anglikáni. Papež František význam Magdaleny vyzdvihl v loňském roce, když její „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu,“říká vzkříšený Ježíš Marii Magdaleně podle Janova evangelia. Noli me tangere Sandra Botticelliho z konce 15. století je jedním z mnoha zobrazení tohoto mystického setkání. Obraz je ve sbírkách Philadelphia Museum of Art.

svátek 22. července povýšil na slavnost a dal ji věřícím ženám za příklad angažovanosti v církvi.

Duchovní proudy od prvních staletí Magdaleně často přisuzovaly ještě výraznější úlohu, než jaká má oporu v evangeliích. Starověká gnóze ji ztotožnila s vizionářkou Marií z apokryfního textu z konce 2. století, středověká legendistika ji postavila do středu příběhů z pouště, kde měla žít jako kajícnice, nebo z města Efezu, kde údajně s apoštolem Janem hlásala evangelium. Jiná vyprávění Magdalenu spojují zase s jižní Francií.

Vedle Ježíšovy matky Marie patří Marie Magdalena k nejzobrazovanějším ženám křesťanského umění a je snadno rozpoznatelná podle krásných dlouhých vla-

sů a lidské lebky. Protože bývá někdy ztotožňovaná s hříšnicí, která Ježíši na hostině natřela nohy drahým olejem, může Magdalena na obrazech držet nádobku.

Osm velikonočních týdnů

Po oslavě Vzkříšení vstupují křesťané do padesátidenního velikonočního období. Prvních osm dní po Zmrtvýchvstání tvoří tzv. Velikonoční oktáv. Čtyřicátý den po Velikonocích, ve čtvrtek v šestém velikonočním týdnu, slaví katolíci svátek Nanebevstoupení Páně (letos 25. května). Podle novozákonního spisu Skutky apoštolů v tento den Ježíš odešel s učedníky na Olivovou horu a odtud vystoupil do nebe, čímž skončilo jeho pozemské působení.

Padesátý den, v neděli (letos 4. červ-

na), se pak slaví Seslání Ducha svatého čili letnice, připomínající, jak se Boží duch ukázal Panně Marii a apoštolům v podobě plamenů ohně nad jejich hlavami a dal jim moudrost, výřečnost a další výbavu k tomu, aby mohli o Ježíšových slovech, skutcích a vzkříšení vyprávět dalším lidem a národům. Pravoslavní tuto slavnost nazývají padesátnice, podle řeckého pentekosté (padesátý den). Letnicemi velikonoční doba končí a křesťanům nastává všední čas, tzv. mezidobí, který uzavře až první adventní neděle na konci listopadu.

Autorkou všech textů velikonočního seriálu je Alena Scheinostová, redaktorka Katolického týdeníku