Turecko bude zemí Erdogana

Reakce z Evropy

Prezident také argumentoval tvrzením, že pro „ano“hlasovalo 25 milionů Turků.

Pokud odhlasované změny skutečně vstoupí v platnost, získá rozsáhlé pravomoci – bude jmenovat členy kabinetu a několik viceprezidentů, bude moci zasahovat do justice a jmenovat vysoké státní úředníky, a to vše bez souhlasu parlamentu. Vládě bude také osobně předsedat – funkci premiéra, kterou nyní vykonává Binali Yildirim, ústavní dodatek zruší. Erdogan bude mít reálnou možnost vládnout až do roku 2029.

„Vláda během kampaně porušila mnoho zákonů, stejně jako volební komise během sčítání hlasů. Výsledek není platný. Všechny sporné volební lístky musí být přepočítány a neplatné hlasy zrušeny. Oficiální výsledek je morálně i právně neplatný,“napsal včera LN Tuna Beklevic, bývalý politik vládní AKP, posléze šéf strany nazvané „Ne“, která vedla kampaň proti ústavním změnám. Nyní se chystá založit novou politickou stranu.

Provinění volební komise vidí opozice zejména v tom, že označila za platné i lístky, na nichž nebylo oficiální razítko úřadu. To, že hlasování nesplňovalo standardy Rady Evropy, včera na tiskové konferenci oznámila imezinárodní mise pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a neziskových organizací.

Proti výsledku referenda protestovalo v ulicích velkých tureckých měst několik stovek lidí, kteří řinčeli hrnci a pánvemi – stejný symbol protestu se objevil už při demonstracích proti Erdoganovi v roce 2013. „Hlasoval jsem ne, protože nechci, aby celou zemi, její exekutivu i justici řídil jeden člověk,“citovala agentura Reuters 34letého lodního kapitána Hamita Yaze, jenž vhodil lístek do urny v Istanbulu.

Města byla proti

Tisíce dalších ale zase na druhou stranu slavily vítězství „ano“a provládní deníky oslavovaly výsledek hlasování jako „vítězství tureckého lidu“. Stoupenci prezidentského systému tvrdí, že refor-

„Těsný výsledek referenda ukazuje, jak hluboce je rozdělena turecká společnost, a znamená velkou odpovědnost pro turecké vedení i prezidenta Erdogana osobně.“

Společné prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové a ministra zahraničí Sigmara Gabriela.

„Po tureckém referendu se můžeme vrátit k denní rutině. Ve vztahu mezi Evropskou unií a Tureckem potřebujeme upřímnost.“

Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.

ma ukončí „dvouhlavý“systém, v němž lidé přímo volí jak hlavu státu, tak i parlament. Většina změn by měla platit až po příštích volbách.

Proti změnám hlasovali především obyvatelé velkých měst, jako je Istanbul, Ankara či Izmir, stejně jako Kurdové na jihovýchodě země a lidé žijící na středomoř- ském a černomořském pobřeží, tedy tradiční voličské bašty kemalistických republikánů. Právě průmysl ve velkých městech tvoří hlavní páteř turecké ekonomiky. Vláda si je ale prý rozdílu v hlasování ekonomických elit a vzdělanějších vrstev obyvatel na straně jedné a lidí z chudého venkova na straně druhé vědoma.

Němečtí Turci pro prezidenta

Jasně pro posílení pravomocí Erdogana se naopak vyslovili Turci žijící v evropských zemích – v Německu s největší tureckou komunitou v Evropské unii hlasovalo „ano“63 procent lidí, v Nizozemsku 70 procent a v Rakousku a Belgii pak dokonce přes 70 procent. Přes polovina lidí podpořila Erdogana i v jinak liberálně smýšlejícím Berlíně.

Právě Nizozemsko a Německo se dostaly před referendem do ostrého sporu s tureckou vládou, protože zakázaly mítinky tureckých politiků v zemi. Kancléřka Angela Merkelová ve včerejším prohlášení poukázala na hluboké rozdělení turecké společnosti a řekla, že výsledek znamená „odpověd- nost pro turecké vedení i pro prezidenta Erdogana osobně“. Turecký prezident svým příznivcům řekl, že po změně politického systému by mohlo následovat referendum o znovuzavedení trestu smrti. Evropští politici přitom dali opakovaně najevo, že takový krok by byl v rozporu s politikou EU a že by znamenal konec přístupových jednání s Tureckem.

Národní bezpečnostní rada, vedená Erdoganem, pak včera večer vládě doporučila o další tři měsíce prodloužit výjimečný stav, který Turecko zavedlo po nezdařeném převratu vloni v červenci. Od té doby režim uvěznil na 40 tisíc lidí a asi 120 tisíc dalších přišlo o práci. Nezaměstnanost v Turecku nyní dosahuje už 13 procent, lira však po referendu posílila.

Včera také padly spekulace o tom, že Erdogan vypíše předčasné volby. Podle vicepremiéra Mehmeta Șimșeka dal prezident jasně najevo, že se volby uskuteční v řádném termínu v roce 2019.

Komentář k tématu čtěte na straně 10