Ukradená charita
Právě skončené největší křesťanské svátky jsou dobou, kdy jsou lidé ochotni smýšlet a konat ve prospěch charity – ať už tím, že dají nějaký ten peníz do sbírky, nebo sami vykonají nezištně práci, za kterou by si jinak nechali zaplatit.
Bohužel to vědí nejen organizátoři charitativních akcí, ale i marketingoví stratégové. A tak se lecjaký bohulibý záměr právě o Velikonocích ocitá v roli zajatce firemní propagace. Scénář je vždy obdobný. Na začátku je sponzorský příspěvek. Charitu je prý třeba zviditelnit, profesionalizovat a pořádně rozšířit. Na konci pak stojí obyčejná firemní reklama, která se nabaluje na dobrovolníky vystupující v roli užitečných idiotů.
Jednou z takových ukradených charit je akce Ukliďme svět, ukliďme Česko, která se koná na počátku pašijového týdne. Probíhá tak, že se povětšinou v lese sejdou dobrovolníci, vyfasují plastové pytle a do nich sbírají odpadky. Dostanou za to nějakou tu sušenku nebo vuřt, který si pak opečou na komunitním táboráku.
Možná zajímavější než počítání vytříděného odpadu (pro zajímavost – loni to bylo 1634 tun) je soupiska firem, které se na akci přiživují. Mezi sponzory velkého úklidového dne patří třeba Lesy ČR, Veolia, Škoda nebo ministerstvo životního prostředí. A co že to na dobrovolnické akci podporují, když svoz pytlů většinou zajišťuje obec a třeba pracovní rukavice menší firmy, které se na soupisku sponzorů ani nedostanou?
Ledacos prozradí pohled na mediální výstupy z letošní akce Ukliďme svět, ukliďme Česko. Zaměstnanci Škodovky se starají o jakýsi biotop v Mladé Boleslavi, ti z Kvasin si zase dali závazek, že uklidí kolem továrny. Hleďme. Tomu se za socialismu říkalo sobotní brigáda a dobrovolná byla asi stejně jako environmentální sbírání pod dohledem PR oddělení automobilky. S tím rozdílem, že dnes je třeba se přiživit na mediálním výsluní, které by mělo patřit skutečným likvidátorům černých skládek. A světlé zítřky vyměnit za škodováckou GreenFuture.
A proč mezi sponzory najdeme ministerstvo životního prostředí? Akce prý „napomáhá šířit potřebnou osvětu“, a resort ji tudíž podporuje. Není to ale spíš „potřebná osvěta“ministrování Richarda Brabce, kterou si ministerstvo prostřednictvím sponzoringu zaplatilo?
Zbavit les odpadků a louky černých skládek je jistě chvályhodné. A je jisté, že desítky tisíc dobrovolníků nějaký ten centralizovaný servis potřebují. Ne všichni ale touží stát se při tahání pneumatik z remízků nosičem reklamních sdělení těch, kteří se s nimi za úplatu chtějí zviditelnit.
Vlastně je až s podivem, že se ochránci přírody se zeleným srdcem nepokusí o nějakou undergroundovou diverzi. Třeba se svolat přes Facebook a jít uklízet jako za starých časů, kdy si vuřty u táboráku nikdo nefotil do firemních profilů.
Zaměstnanci Škodovky z Kvasin si dali závazek, že uklidí kolem továrny. Hleďme. Tomu se za socialismu říkalo sobotní brigáda a dobrovolná byla asi stejně jako environmentální sbírání pod dohledem PR oddělení.