Éru robotů přežijí jen přizpůsobiví
Přinesou nám roboti blahobyt, nebo problémy? Máme je zdanit? Jaký bude mít dopad automatizace výroby i mnohých služeb? A jak bychom se na to měli připravovat? Index LN a portál iEkonomie.cz se ptaly předních ekonomů působících v Česku i v zahraničí.
bude prohlubovat polarizaci na trhu práce. To znamená, že bude docházet ke stagnaci příjmů v zaměstnáních s výdělky kolem mediánu. Stejně tak budou z trhu práce mizet pracovní příležitosti pro lidi s technickým středním vzděláním.
Tento trend začal v USA v 90. letech a nyní se s větší mírou intenzity přesune i do Evropy a do Česka, které k tomu bude kvůli struktuře ekonomiky zvlášť náchylné. Jak ukazuje příklad USA, problém je, že tito lidé nebudou zachyceni sociálním systémem a jediný lék bude bolestné přeškolování na jinou kvalifikaci.
Z hlediska politického vývoje bude problém, že svoji nespokojenost budou vyjadřovat ve volbách tím, že budou volit extrémní strany a politiky. Též bude větší tlak na uzavírání společnosti a ekonomiky před vnějšími vlivy, což se opět projevuje již nyní v USA a ve Velké Británii. Už teď by školství pro- to mělo reagovat přeměnou obsahu studia na více obecnější dovednosti a méně na ty specifické. V tomto kontextu se zdá, že expanze učňovského školství nedává moc velký smysl.
CERGE-EI a IDEA nová technologie kromě likvidace pracovních míst, a dokonce celých profesí vy- tváří nová pracovní místa a nové profese. To ale ještě neznamená, že čistá bilance počtu pracovních míst v robotizovaných odvětvích nebude záporná. Navíc lze očekávat, že nové profese vzniklé v rámci robotizovaných odvětví budou velmi odlišné od těch zaniklých, a to pravděpodobně ve směru vyšších požadavků na vzdělání. Hrozí, že výsledkem bude jistá nemalá skupina propuštěných, kteří nebudou schopni se v rámci svých dosavadních pracovišť rekvalifikovat.
Na druhé straně, pokud firmy robotizací ušetří na nákladech na lidskou práci, budou moci zlevnit své výrobky, respektive budou ke zlevnění nuceny vzájemnou konkurencí. Jestliže domácnosti ušetří na výrobcích z robotizovaných odvětví (zboží), zbude jim víc peněz na ostatní výdaje (služby). Jinak řečeno, robotizace vytvoří nepřímo prostor pro vznik nových pracovních míst mimo robotizovaná odvětví. Lidé budou moci více cestovat, víc sportovat, víc se ba- vit. A k tomu všemu budou potřebovat služby více lidí než dosud.
Tvorbě nových pracovních míst na základě robotizace může napomoci i veřejný sektor. Snížení cen výrobků z robotizovaných odvětví bude totiž znamenat, že na udržení téže životní úrovně bude domácnostem stačit nižší čistá mzda. Stát tedy bude moci zvýšit zdanění těch, kdo si udrželi zaměstnání nebo vlastnictví firem a kdo si díky vyšší produktivitě budou vydělávat víc. Z takto navýšených daňových příjmů pak bude moci stát a samosprávy platit větší objemy nebo vyšší kvalitu veřejných služeb.
Česká spořitelna
povolání budou pravděpodobně na vzestupu, nebo alespoň zůstanou neohrožena automatizací? Kromě inženýrů stavějících roboty také všechny pečovatelské a učitelské profese, sociální pracovníci a jiné služby, kde zákazník ocení interakci s člověkem místo robota. Mnohým z nich navíc hraje do karet očekávaný růst populace.
Vzdělávací systém by určitě měl na robotizaci reagovat zvýšeným důrazem na obecné dovednosti a schopnost adaptovat se. Je jistě pravda, že zaměstnanci schopní roboty vymýšlet budou z robotizace profitovat. Nejsem si však jistá, že sebelepší vzdělání bude umět z každého vychovat softwarového inženýra. Dobrá zpráva ale je, že mnohé z profesí sázejících na interakci s lidmi nevyžadují dlouhá léta vysokoškolského vzdělání ani komplexní abstraktní myšlení.
Je tu ale jeden očividný háček – až začne Škoda masivně vyměňovat svoje mechaniky (většinou muže) za roboty, tito se musí ochotně překvalifikovat na pečovatele v domovech pro seniory (nyní většinou ženy).
Řešením je tedy zatraktivnit pečovatelské profese pro muže. Zvýšit směšně nízké platy učitelů, zdravotních sester a pečovatelů a snažit ze zvyšovat jejich společenskou prestiž. Přestat ve veřejné debatě vzdychat nad tím, že muži dnes už vůbec nejsou muži. A vychovávat ve školách chlapce k tomu, že být učitel ve školce je super zaměstnání i pro muže.
Filip Pertold: Prohlubování nerovnosti Michal Skořepa: Robotizace bere i dává Tereza Ranošová: Z továrny do jeslí
IES FSV Univerzita Karlova v Praze
Jednotlivé příspěvky jsou redakčně kráceny. Do debaty dále přispěli Petr Knap, Ctirad Slavík, Klára Kalíšková, Štěpán Jurajda a Jakub Kastl. Celé texty jsou na www.iEkonomie.cz