Senát chce vidět do hradních smluv
PRAHA Ten příběh se táhne sedmým rokem. V roce 2011 přišel poslanec Jan Farský ( STAN) s tím, aby byly všechny veřejné smlouvy povinně umístěny na web. U moci je od té doby třetí vláda a přetahování o registr smluv pořád nekončí. Senát včera vrátil sněmovně další úpravu zákona se svými změnami.
Poslanci chtěli, aby generální pardon ze zveřejňování dostaly všechny státní podniky a obchodní firmy, v nichž si drží většinu stát, kraj nebo obce. K tomu senátoři odmítli svolit a licitování nad výjimkami pokračuje.
Horní komora souhlasila, že pivovar Budvar svoje kontrakty odtajňovat nemusí. Státní podnik to stejně skoro nedělá, respektive vkládá do registru skoro komplet- ně začerněné dokumenty, z nichž nikdo nic nevyčte. „Budvar má ze 700 699 smluv většinu začerněnou, protože se odkazují na obchodní tajemství. To je pak opravdu otázka, jestli tohle potřebuje někde viset,“souhlasí se změkčením Farský. Pivovar tvrdí, že v opačném případě by mu konkurence nakukovala do „kuchyně“a obírala ho o výdělky.
Nech jen datum
Měkčí pravidla chtějí senátoři dopřát také nemocnicím a dalším zdravotnickým zařízením. Od července se spustí mechanismus, podle něhož se dá dle smlouvy postupovat až od chvíle, kdy je na webu – od toho má být medicína osvobozená. I když vyvěsí dokument se zpožděním, nevadí, může hned nakupovat léčiva. Ale pořád má i pro nemocnice platit, že když nedají smlouvu ven do tří měsíců od uzavření, je to, jako by ji nikdy nepodepsaly.
Na jiné se naopak Senát rozhodl přitlačit. Už při původním schvalování v roce 2015 prošel návrh předsedy TOP 09 a poslance Miroslava Kalouska, aby kontrakty parlamentu, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu či kanceláře Pražského hradu zůstaly věcí soukromou. Horní komora včera schválila, že i tyhle instituce mají svoje smlouvy odtajňovat v centrálním a veřejném registru.
Obchodní společnosti, kde většina akcií patří státu či samosprávě, sice nedosáhly v Senátu na úplné „omilostnění“, ale otevřela se jim jiná cesta. Prošel návrh, aby bylo možné začernit, kdo s kým smlouvu uzavírá a za jakou cenu, pokud si to některá ze stran vyhodnotí jako své obchodní tajemství. Tohle zmírnění by moh- ly použít výzkumné ústavy, veřejné vysoké školy, Česká televize a rozhlas, zdravotní pojišťovny a právě zmíněné firmy.
Od nich se podle vůle Senátu může v databázi objevit dokument, u něhož se vyznačí jen předmět a datum.
Televize s rozhlasem dostaly nádavkem ještě jedno zmírnění. Vedle smluv na nákupy sportovních přenosů mají mít dovoleno schovat i dohody o prodeji svých původních pořadů.
V létě přituhne
Zákon o registru smluv platí od loňského léta, teď v červenci začne platit ještě prozatímně odložený paragraf, podle něhož nezveřejněný kontrakt vůbec neplatí. Proto zákonodárci spěchají, aby výjimky stihli uvést do života včas. Když teď někdo, kdo nakládá s veřejnými penězi, dokument nevyvě- sí, nijak ho to nebolí, není potrestán. Od léta by to ale už bolelo.
Během skoro ročního „zkušebního“provozu se průběžně ozývaly některé firmy. Tvrdily, že je zákon poškozuje. Nejviditelnější z nich byl právě Budvar, kvůli němuž se zákon znovu otevřel nynější novelou. Pivovar argumentuje tím, že jeho odběratelé nechtějí být nikde zveřejňováni, nebo tím, že poskytují rychlé dodávky na základě telefonické objednávky, a právě rychlost jim registr smluv podstatně komplikuje.
Novela se teď zase vrátí tam, odkud původně vyšla, do sněmovny. Poslanci se budou rozhodovat, jestli si osvojí senátorské úpravy, nebo setrvají na své původní verzi. Odpůrci zákona říkají, že má ničivé důsledky pro státní firmy. Jeho zastánci míní, že jde jenom o zastíranou neochotu odhalit veřejnosti hospodaření.