Eurodotace: Česko fatálně zaostává

PRAHA Z celkového balíku 648 miliard korun zájemcům „přiteklo“ke konci února pouhých 31,3 miliardy korun, tedy 5,1 procenta. Na pomalé tempo čerpání po polovině současné unijní sedmiletky upozornila v polovině dubna zpráva ministerstva pro místní rozvoj (MMR), jejíž kopii LN získaly.

Zatímco v březnu 2010 hlásilo MMR, že úřady zájemcům o dotace proplatily 116 miliard korun, letos v únoru byla tato částka na čtvrtinové hodnotě. „Tempo čerpání je stále vnímáno jako pomalé a v případě některých programů je dosažení stanovených milníků ohroženo,“konstatuje zpráva. Češi se tak opět mohou dostat do tlaku, aby stihli vyčerpat všechny prostředky z Unie ve stanovené lhůtě. Právě předminulý týden přitom ministerstvo financí slavnostně oznámilo, že za minulé finanční období Česko nevyčerpalo „jen“25,8 miliardy korun.

Ačkoli úřady tvrdí, jak se snaží čerpání zrychlit, „hlemýždí“tempo potvrzuje i srovnání v EU. Kupříkladu podle statistiky Evropské komise Maďaři (4,2 %), Poláci (4,1 %) a Slováci (3,5 %) jsou na tom lépe než Češi, kterým se zatím podařilo proplatit jen 1,5 % rozpočtu na roky 2014 až 2020, jež pro Česko vyčlenil Brusel.

Hříšník číslo jedna

Mezi správce nejproblematičtějších programů, v nichž jsou zároveň nakumulované stovky miliard korun, zpráva uvádí ministerstvo dopravy, ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i MMR. Právě posledně zmíněný resort místního rozvoje odpovídá za koordinaci čerpání eurodotací. Sám má na starosti rozdělování 124 miliard korun, jimiž má podporovat rozvoj dopravy v regionech, zkvalitnění veřejných služeb a veřejné správy. Jenže v tempu čerpání skončil na chvostu. Do konce února z integrovaného regionálního operačního programu (IROP) úředníci proplatili žadatelům pouhopouhou desetinu peněz určených pro kraje.

A hraje se o čas. Podle Bruselu totiž může Česko vyčerpat peníze určené na daný rok jen s tříletým zpožděním. Tedy například peníze na projekty v loňském roce může vyčerpat maximálně v roce 2019. „Nejvýraznějším rizikem programu je nedostatečný potenciál pro splnění pravidla N+3, kdy zejména aktuální stav čerpání je hodnocen jako nízký,“napsali úředníci ministryně Karly Šlechtové (ANO) do zprávy za rok 2016.

Pět překážek

Důvodů, proč se nedaří čerpat rychleji, je několik. Sedmiletý finanční rámec začal s ročním zpožděním, které zavinilo pomalé schvalování programů na straně Bruselu. Po spuštění prvních výzev došlo podle MMR k paradoxu. Zatímco v některých výzvách byla přehršle zájemců, což zahltilo úřady, v jiných se úředníci potýkali s nedostatkem žadatelů. Oproti předešlému období se pak o třetinu zvýšilo i množství regulí, kterými se složitý proces čerpání dotací řídí. A nadto se resorty soustředily především na dočerpání peněz zminulé dotační sedmiletky.

Vinu za pomalé čerpání MMR vidí především na úrovni ministerstev. „MMR z pozice Národního orgánu pro koordinaci situaci nemůže napravit ani nic neslibuje. Předkládá však analýzy a návrhy na řešení vládě ČR a odpovědným ministerstvům. Je na všech řídicích orgánech, aby zefektivnily především hodnocení a schvalování předložených projektů,“napsala LN Veronika Vároši, mluvčí MMR.

Druhý v řadě

Dalším v řadě potížistů je ministerstvo průmyslu a obchodu. To řídí operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) s celkovými prostředky ve výši 116 miliard korun. Z těchto peněz má stát podpořit výzkum a vývoj směřující do inovací, zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků anebo zajistit rozvoj vysokorychlostního internetu.

To se zatím příliš nedaří. Minimálně o tom nevypovídají statistiky čerpání. Do konce února MPO

Zdroj: Evropská komise proplatilo žadatelům 0,2 procenta z více než stomiliardového unijního polštáře.

S kritikou ale MPO nesouhlasí. Oproti loňsku prý zařadili vyšší rychlostní stupeň. „Celkový objem čerpání překročil hranici 3,3 mld. Kč. OP PIK není rizikovým programem, v současné době je to jeden z nejrychleji čerpajících programů v tomto programovacím období,“sdělil mluvčí ministerstva František Kotrba.

Letos úřad spadající pod ministra Jiřího Havlíčka (ČSSD) plánuje vyčerpat minimálně 12 miliard korun. Jenže smělá očekávání se v minulosti často nenaplnila.

Každopádně už příští rok bude EU kontrolovat zmíněné pravidlo N+3. Jen v OP PIK je třeba splnit limit čerpání 24,5 miliardy korun. „Vzhledem k progresivitě čerpání a stanovenému cíli na letošní rok neexistuje riziko ztráty prostředků,“tvrdí mluvčí Kotrba s tím, že zmíněný program prý patří mezi premianty z hlediska čerpání.

Ke zrychlení má pomoci například zkrácení doby pro hodnocení projektů. A to v průměru na 2,5 měsíce. Právě to bylo slabým místem OP PIK v loňském roce. „Tempo čerpání negativně ovlivnila zejména dlouhá doba hodnocení a výběru projektů, která je nejdelší ze všech programů,“upozornilo ve zprávě za rok 2016 MMR.

Miliardy na silnice

S problémy se potýká i ministerstvo dopravy. Do konce února vyplatilo žadatelům 4,9 procenta prostředků z celkem 127 miliard korun. Ty by měly zajistitmodernizaci silniční a železniční sítě v zemi. Podobně jako MPO, také doprava ministra Dana Ťoka (ANO) odmítá, že by měl operační program Doprava (OP D) potíže.

Zprávu MMR rozporuje a tvrdí, že její program patří mezi trojici nejlepších. „Letos bylo za OP D vloženo do souhrnné žádosti celkem 3,9 miliardy, což představuje 56 % za celou ČR,“napsal LN Tomáš Neřold, mluvčí ministerstva dopravy.

Příjemcům bylo přes dotační systém MS2014+, v němž probíhá administrace žádostí a který bývá často označován za viníka pomalého čerpání, přiděleno sice jen 10,3 miliardy korun, ale ve skutečnosti k nim doteklo mnohem více peněz. Velké infrastrukturní projekty jsou totiž předfinancované ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Žadatelům tak bylo reálně proplaceno 18,2 miliardy korun. „Stavby se tedy už staví díky předfinancování ze SFDI, ale vmonitorovacím systému se jako proplacené objeví až se zpožděním,“argumentuje Neřold. Podle jeho slov letos úřad počítá s 24 miliardami, které by seměly proplatit žadatelům.

Dopravní projekty jsou v mnoha ohledech výjimečné. A to tím, že jde zpravidla o obří stavby za miliardy. Příjemci jsou státní instituce jako Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční a dopravní cesty. Dopravní stavebnictví je navíc sezonní záležitost a účtuje se v něm zpravidla až na konci roku.

Díra v rozpočtu

Desítky miliard v eurodotacích se promítají i do hospodaření státu. Rozpočet ČR se v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání propadl o 38,9 miliardy korun. „Negativně působí zejména toky EU a FMprostředků, které měly v prvních třech měsících roku 2017 na hospodaření státního rozpočtu kladný vliv ve výši 9,3 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2016 to bylo 55,6 mld. Kč, tj. o 46,3 mld. Kč více,“uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo financí.

Na špatné čerpání poukazuje opozice. „Vláda promarňuje hospodářský růst, neinvestuje dostatečně ani národní, ani evropské peníze. Stav čerpání evropských fondů je tristní a už se to začíná projevovat i v dopadech na náš státní rozpočet – přebytek za první čtvrtletí byl nejnižší od roku 2012,“uvedl minulý týden předseda ODS Petr Fiala.

Ke všemu se Česko blíží momentu, kdy bude Brusel zkoumat, jestli máme nárok na takzvanou výkonnostní rezervu. Jde zhruba o 38 miliard korun z celkových 648 miliard. Na ně můžeme dosáhnout pouze tehdy, pokud budeme dobře čerpat. Fatálnější nesplnění unijních požadavků může mít za následek snížení unijních prostředků až o čtvrtinu.

Podle výroční zprávy za loňský rok české úřady vyplatily žadatelům o dotace jen zlomek toho, co Brusel uvolnil na roky 2014 až 2020. Jsme na tom nejhůře ze zemí visegrádské čtyřky. Z tuctu nových zemí EU je za námi jen Rumunsko, Chorvatsko a Kypr.