Tusk mluví o honu na čarodějnice
VARŠAVA/PRAHA Pro polovinu Poláků je nejviditelnějším představitelem jejich národa ve světě. Druhá polovina v něm vidí zrádce, jenž zemi zaprodal Evropské unii, a to již v dobách, kdy byl jejím premiérem.
Obě skupiny se střetly včera nedaleko varšavského hlavního nádraží. Současný předseda Evropské rady Tusk sem přijel vlakem z domovských Sopot, aby vypovídal na varšavské prokuratuře.
Byl předvolán k výslechu jako svědek ve věci údajně neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s cizími tajnými službami. K ní mělo dojít v době, kdy byl Tusk ještě premiérem.
„Nepochybuji o tom, že to je politický hon na čarodějnice,“prohlásil šéf unijních summitů novinářům, kteří ho doprovázeli.
Donald Tusk
A dále dodal, že celé vyšetřování je motivováno cílem diskreditovat ho v očích polské veřejnosti.
Na zhruba kilometrovou cestu od nádraží k budově prokuratury se Tusk vydal pěšky. Při tom ho doprovázeli jeho příznivci, mezi nimiž byla i řada čelných politiků opoziční Občanské platformy (PO), kdysi založené Tuskem, jako například někdejší premiérka Ewa Kopaczová a někteří poslanci strany.
Tuska, jenž za dva dny oslaví šedesáté narozeniny, vítali jeho stoupenci pokřiky „Dalších sto let“nebo „27 ku jedné“, čímž naráželi na skutečnost, že současná konzervativní polská vláda před několika týdny jako jediná nepodpořila prodloužení Tuskova mandátu v čele Evropské rady.
Protistrana naopak přišla k nádraží s transparenty označujícími bývalého premiéra za „zrádce, který patří před státní tribunál“, mnozí měli cedule s fotomontážemi, které zachycovaly Tuska ve vězeňském oblečení. A místopředseda polského Senátu Adam Bielan přirovnal Tuskův příjezd na varšavské nádraží k cestě Vladimira Iljiče Lenina ze švýcarského Curychu do Petrohradu před sto lety.
Za vším hledají nějaké spiknutí
Vyšetřování, kvůli němuž byl slyšen Tusk, je vedeno proti dvěma bývalým šéfům vojenské kontrarozvědky. Generálové Janusz Nosek a Piotr Pytel stáli v čele služby v období, kdy byl premiérem. Jsou obviněni z toho, že spolupracovali se zahraničními tajnými službami, ačkoli k tomu neměli mandát. Konzervativní média spekulují, že oba důstojníci uzavřeli tajnou dohodu s ruskou vnitřní rozvědkou FSB těsně poté, co se 10. dubna 2017 nedaleko ruského Smolensku zřítil polský vládní letoun značky Tupolev.
Mezi 96 obětmi katastrofy byli mimo jiné tehdejší polský prezident Lech Kaczyński a jeho choť, stejně jako řada vrcholných představitelů polské armády. Všichni byli na cestě do Katyně, kde chtěli uctít oběti v souvislosti se sedmdesátým výročím masakru, při němž sovětská tajná služba NKVD zavraždila tisíce Poláků.
Zatímco oficiální vyšetřování dospělo k závěru, že neštěstí bylo způsobeno chybou polské posádky a částečně i ruského pozemního personálu, Varšava předložila vlastní zprávu.
Po změně vlády v Polsku na podzim 2015, kdy moc převzala konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), se začala katastrofa vyšetřovat znovu. Ministr obrany Antoni Macierewicz, jenž patří k nejvěrnějším spojencům šéfa PiS a bratra někdejšího prezidenta Jarosława Kaczyńského, viní Rusko a jeho vládu ze zosnování pádu letounu a hovoří v této souvislosti o „státním terorismu“.
Právě Macierewicz podal na Tuska koncem března trestní oznámení pro podezření z „diplomatické velezrady“, neboť prý v souvislosti s vyšetřováním jednal v rozporu se zájmy státu.
Předseda Evropské rady Donald Tusk se včera nakrátko vrátil do nížin polské domácí politiky. Jako svědek v jedné z kauz, jež úzce souvisejí s šetřením letecké katastrofy u Smolensku z roku 2010.