Ke Koreji vůbec nemířily
TOKIO/PRAHA Po úderu amerických tomahawků v Sýrii to bylo vykládáno jako další bojovné gesto nového šéfa Bílého domu. Jako snaha dokázat, jak se Donald Trump liší od svého předchůdce, když se coby prezident nebojí použití síly.
Předminulou sobotu proto velitel amerických ozbrojených sil v Tichomoří admirál Harry Harris oznámil, že v reakci na neutuchající balistické testy Pchjongjangu a jeho pokračující jaderný program vyplují ze Singapuru směrem ke Korejskému poloostrovu americké válečné lodě, připravené reagovat na jakékoliv provokace.
Tři dny nato pak vyplutí letadlové lodi Carl Vinson a dalších bojových plavidel potvrdil ministr obrany James Mattis a záhy po něm i sám prezident Donald Trump. „Posíláme tam loďstvo, velmi mocné,“prohlásil minulou středu pro stanici Fox News Trump. Že musí vyslané lodě každým dnem dorazit na místo určení, se tak mělo prakticky za hotovou věc.
Nyní se ale ukazuje, že zmíněná válečná plavidla až doteď do východoasijských vod vůbec nemířila, ale plavila se zcela jinam. O víkendu je fotoaparáty zachytily proplouvat Sundským průlivem, oddělujícím indonéské ostrovy Jáva a Sumatra. Tedy vzduš- nou čarou přes pět tisíc kilometrů jihozápadně od Korejského poloostrova. Tím, kdo tyto snímky zpochybňující vše, co dosud z Washingtonu zaznívalo, zveřejnil, bylo přitom samotné americ- ké námořnictvo. Na čí straně leží vina za komunikační blamáž, není jasné.
V zákulisí Bílého domu se ale údajně mluví o tom, že prezidentova administrativa ji přičítá Pen- tagonu. Velitelství amerických ozbrojených sil v Tichomoří včera jen upřesnilo, že plavidla musela nejprve dokončitmanévry pořádané společně s Austrálií.
Včera nicméně americký vice- prezident Mike Pence z Japonska, kam zamířil na návštěvu, znovu ubezpečil, že jsou Spojené státy připraveny tvrdě reagovat na jakékoliv další provokace Pchjongjangu.
Reagoval tak také na další test Severní Koreje, který se uskutečnil o víkendu, kdy si totalitní země připomínala 105 let od narození vůdce Kim Ir-sena. Raketa však tehdy krátce po startu explodovala.
Satelitní snímky ovšem naznačují, že KLDR chystá další jaderný test. Začátkem května se v Jižní Koreji konají prezidentské volby poté, co v prosinci parlament odvolal prezidentku Pak Kun-hje v reakci na korupční skandál, a je tak možné, že Pchjongjang bude chtít vyslat směrem k jižnímu sousedovi varovné gesto.
Americký viceprezident po jednání s japonským premiérem Šinzóem Abem též uvedl, že Spojené státy plánují posílit svoji přítomnost v asijsko-pacifickém regionu. Do roku 2020 podle něj bude 60 procent americké námořní flotily rozmístěno právě v této oblasti. Dodal přitom, že role Japonska ve společné obranné alianci s Washingtonem vzroste. Japonsko i rovněž spojeneckou Jižní Koreu dříve ostře kritizoval Donald Trump, že prý příliš spoléhají na USA jako garanta své bezpečnosti.
Japonsko trvale hostí na 50 tisíc amerických vojáků, téměř polovinu na ostrově Okinawa v nejjižnějším cípu země. V reakci na rostoucí militarizaci regionu, zvláště pak tradičního rivala Číny, v roce 2015 tamní parlament přijal zákony reinterpretující pacifistickou ústavu a umožnil nasazení svých doposud pouze obranných sil i za hranicemi, pokud bude bezprostředně ohrožen blízký spojenec.
Bezmála dva týdny hovořil Washington o tom, že americké lodě plují ke Korejskému poloostrovu kvůli balistickým zkouškám Severní Koreje. Plavily se však tisíce kilometrů odtud.