Restituenti chystají žaloby na stát

Po 1. červenci 2018 nebudou již restituenti dostávat za komunisty zabrané pozemky náhradní parcely, ale pouze peněžitou náhradu. Nespokojení restituenti podávají žaloby na stát a požadují náhradní pozemky. Lze očekávat, že soudních pří bude přibývat. Ministr zemědělství slibuje řešení.

PRAHA Osmdesátiletá restituentka Věra Šultysová doposud nedostala za zabrané pozemky Praze–Braníku ani náhradní parcely, ani peníze. Hodnota jejích nároků přesahuje 256 tisíc korun. Loni v listopadu podala prostřednictvím advokátní kanceláře KŠD Legal žalobu k Okresnímu soudu v Semilech, kterou se domáhá vydání náhradního pozemku v Harrachově.

Požadovaný pozemek má rozlohu bezmála šest tisíc metrů čtverečních, vlastní ho stát a právo hospodařit s ním má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Parcela se nachází v centru Harrachova, zhru- ba 300 metrů od skokanským můstků. Jako způsob využití pozemku je v katastru uvedeno sportoviště a rekreační plocha. „Pozemek leží v nezastavitelném území. Nelze tam stavět žádný dům, ani objekt komerčního využití,“uvedla pro LN Jiřina Beldová ze společnosti RE/MAX Gold s tím, že na pozemku je možné postavit například přenosný vlek. Maximální prodejní cenu odhadla na 400 korun za metr čtvereční.

Datum soudního jednání v kauze Šultysová versus stát zatím nebylo stanoveno. Restituentka se na soud neobrací poprvé. Loni v létě podala žalobu, kterou se domáhala vydání náhradního pozemku v centru Prahy, vedla kláštera U Hybernů. Později ale žalobu stáhla.

Nabídky byly nedostačující

Restituentů, kterým stejně jako Věře Šultysové stát nevrátil zabrané pozemky a neposkytl jim za ně doposud ani náhradní parcely, je podle Státního pozemkového úřadu (SPÚ) kolem 55 tisíc. Jejich nevypořádané restituční nároky přesahují ve finančním vyjádření 460 milionů korun. Úřad dodává, že polovina oprávněných osob vlastní zůstatek restitučního nároku menší než tisíc korun.

SPÚ vyhlašuje veřejné nabíd- ky pozemků, v nichž se mohou restituenti přihlásit o náhradní parcely. Dle názoru restituentů byly vzhledem k počtu osob, kterých se to týká, nabídky zcela nedostačující, a to jak co do počtu, tak i kvality pozemků. Výsledkem je, že doposud v mnoha případech není uspokojena ani třetí generace restituentů. S výhradami restituentů souhlasí senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Důvodem, proč restituenti podávají žaloby na stát je ten, že SPÚ, dříve Pozemkový fond, nevydával náhradní pozemky tak rychle a v takové kvalitě, jak bylo potřeba,“uvedla pro LN Eliška Wagnerová.

Proti tomu, že by nabídka náhradních pozemků byla nedostatečná, se ohrazuje SPÚ i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), pod něhož úřad spadá. „Dosavadní zkušenost SPÚ je taková, že tito restituenti (s nevypořádanými nároky – pozn.red.) neprojevují zájem o vypořádání nároku na náhradu naturálním způsobem, to znamená, že nežádají o náhradní pozemky,“konstatoval pro LN Jurečka. Dodal, že výtěžnost restitučních nabídek je pouze 19 procent. V minulosti, jak tvrdí ministr, proběhly tři informační kampaně, které měly podnítit zájem držitelů restituč- ních nároků o jejich vypořádání. Efekt kampaní prý ale byl minimální. „Nedošlo k výraznému navýšení zájmu o nabídky pozemků,“upřesnil Jurečka.

Začátkem loňského září vstoupila v platnost novela zákona o SPÚ, která od 1. července 2018 ruší možnost vydávání náhradních pozemků. Jde v podstatě o restituční tečku číslo 2. Restituenti, kteří budou mít nevypořádané nároky, mohou požadovat peněžitou náhradu. Zákon o půdě stanovuje, že se vychází z cen platných k 24. červnu 1991. Při projednávání novely o SPÚ ministr zemědělství Jurečka konstatoval, že jejím cílem je „zajistit hospodárné nakládání se zemědělskou půdou v majetku státu“. Dle legislativní úpravy má SPÚ povinnost vytvářet rezervu státních pozemků a doplňovat ji, aby se ušetřily náklady na její výkup.

Již před přijetím novely o SPÚ se restituenti, mnohdy jejich jménem jednali spekulanti či známí pražští lobbisté, obraceli na soud a požadovali vydání náhradních pozemků, které si sami z majetku SPÚ vytipovali. SPÚ nyní řeší na tři stovky takovýchto případů. Novela zákona o SPÚ z loňského roku problém s doposud nevyřešenými restitucemi přesunula také na další státní instituci, konkrétně ÚZSVM. Restituenti se již nejméně ve třech případech, včetně kauzy Věry Šultysové, žalobami domáhali vydání náhradních lukrativních parcel, s nimiž ÚZSVM hospodaří.

Stát postupuje diskriminačně

Motivace, proč žaloby podávat, je zjevná. Zákonem stanovené finanční náhrady odvozené od cen pozemků z roku 1991 jsou násobně nižší, než je aktuální tržní cena parcel. „Mechanismus oceňování restitučních nároků zůstal zachován z důvodu zachování rovnosti a nediskriminace mezi oprávněnými osobami s nevypořádaným restitučním nárokem a oprávněnými osobami, jejichž re- stituční nárok byl již vypořádán,“sdělil už dříve LN Státní pozemkový úřad.

Senátorka Eliška Wagnerová, která již při projednávání novely o SPÚ varovala před jejím přijetím, tvrdí, že finanční náhrada vycházející z cen z roku 1991, je zcela neadekvátní. Poukazuje na dřívější rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval, že restituční náhrada musí být přiměřená době a musí se blížit kupní ceně. „Stát toto zcela ignoruje, postupuje diskriminačně a chová se jako autoritář,“dodává Eliška Wagnerová. Očekává, že žalob kvůli nevypořádaným restitucím bude přibývat, soudy se jimi zatíží a stát bude muset ve finále zaplatit mnohem více, než kdyby se pokusil s restituenty slušně vyrovnat.

Ministr Jurečka tvrdí, že v nejbližší době bude problém spojený s žalobami o náhradní pozemky řešit. „V tuto chvíli je ale předčasné uvádět, jaký konkrétní postup zvolíme, protože optimální řešení vyplyne až z jednání s SPÚ, případně s dalšími zainteresovanými stranami,“dodal Marian Jurečka. Je ale otázkou, zda se opatření stihnou přijmout ještě před podzimními volbami. Dle informací LN se jednání vedou již od podzimu loňského roku.

Finanční náhrady odvozené od cen pozemků z roku 1991 jsou násobně nižší, než je aktuální tržní cena parcel