Završení Rittigovy vendety
LN získaly rozsudek, který zprostil obžaloby otce a syna Sittovy Ti poukázali na vyvádění peněz do Karibiku
PRAHA Za příběh rodiny Sittových by se nemusel stydět ani legendární sicilský kmotr Don Corleone. Otec a syn Sittovi vybudovali papírnu a tiskárnu cenin Neograph ve Štětí. Před šesti lety projevili odvahu a zveřejnili své podezření, že mocný lobbista Ivo Rittig spolu se svými lidmi tunelují pražský dopravní podnik prostřednictvím zakázky na jízdenky.
Odveta byla krutá: Sittovi přišli o firmu a soud je nepravomocně odsoudil za údajné tunelování vlastní firmy. Až letos v únoru se jich zastal odvolací soud a potvrdil, o čem se od začátku šuškalo: že šlo o pomstu Rittiga a jeho spojenců za překažený kšeft.
Senát pod vedením Kateřiny Jonákové se v písemném odůvodnění, které nyní LN získaly, vyjadřoval nezvykle ostře a kriticky. Prvoinstanční rozsudek, který Vladimíra Sittu ml., jeho otce Vladimíra Sittu a jejich právníka Martina Kohouta nepravomocně odsoudil, podle odvolacího soudu de facto završil vendetu za jízdenky. Soudkyně odkazovala mimo jiné na odposlechy, které této interpretaci nahrály. „Soud prvního stupně, ač mu bylo známo, že obsahem těchto prostorových odposlechů je objednávka osob spojených s Ivem Rittigem, kterým šlo o kriminalizaci obžalovaného Ing. Sitty (kvůli jeho mediálnímu vystoupení a znalecké činnosti) a o mstu za kroky JUDr. Sitty (kvůli ukončení smlouvy Neographu s dopravním podnikem), de facto tuto objednávku splnil,“stojí v rozsudku. Sitta st. a advokát Kohout byli podle něj osvobozeni. Sittu juniora soud zprostil obžaloby částečně – v jedné větvi se případ ještě vrací k prvoinstančnímu soudu.
Otce a syna odklidit z cesty
Odvolací soud postupoval při posuzování kauzy Neograph s náležitou pečlivostí. Konstatoval, že případ je potřeba zasadit do historického kontextu. Na přelomu let 2011 a 2012 totiž začal v Prazemocenský boj, v jehož důsledku policie a žalobci nastartovali vyšetřování skupiny podnikatelů, manažerů a právníků kolem lobbisty Rittiga. Celý spor vypukl v papírně Neograph ve Štětí. Jádrem sporu byla zakázka jízdenek pro pražský dopravní podnik. Sittovi na Rittiga uhodili s podezřením, že tuneluje dopravní podnik. Oznámili, že z každé dodané jízdenky odchází 17 haléřů do karibské společnosti Cokeville Assets, spřízněné právě s Rittigem. Přišla tvrdá odezva.
Skupina podnikatelů a právníků blízkých Rittigovi továrnu posléze ovládla a vypudila z ní rodinu Sittových, které patřila polovina společnosti. Druhý balík akcií vlastnil podnikatel Jan Janků, který byl blízký rittigovcům. Po tomto souboji naskočil do vedení papírny finančník Michael Broda, který o něco později továrnu ovládl i akcionářsky (dnes je podnik s názvem SPM – Security Paper Mill – součástí Brodovy skupiny Delta Capital – pozn. redakce).
Klíčové podle soudu byly záznamy z pražského hotelu Ventana, které policie pořídila při vyšetřování kauzy Nagygate. Detektivové nastražili prostorové odposlechy do místa, kde se Rittig scházel se svými věrnými. V březnu 2012 tam mikrofony zaznamenaly hlasy Rittiga a jeho advokátů z kanceláře MSB Legal. Muži na záznamu řešili situaci kolem převzetí Neographu. „Jsem se těšil, že toho starýho Sittu normálně na tom zmastíme. Všechno jsme to řekli, že jo, rozhovory jsme dali, furt to kontinuálně vykládáme,“řekl například jeden z přítomných.
Soudkyně takový obsah nenechala bez odezvy: „Z důkazů záznamem prostorového odposlechu jednoznačně plyne, že osoby, kterých se (finančně a případně jinak) dotkla mediální vyjádření obžalovaných Sittů a rozhodnutí ukončit spolupráci s dopravním podnikem (a tím ukončit i tok provizí pro společnost Cokeville Assets), projevily zájem na kriminalizaci JUDr. Sitty (Vladimír Sitta st.) a Ing. Sitty (Vladimír Sitta ml.).“
Vzápětí si soudkyně nebrala servítky při popisu převzetí podniku Neograph Rittigovými lidmi. „Nestandardní způsob, jakým došlo k převzetí společnosti Neograph a faktickému odstavení obžalovaných JUDr. Sitty (50procentní akcionář) a Ing. Sitty od Neographu, a následné ovládnutí společnosti Michaelem Brodou, tedy osobou spřízněnou s osobami plánujícími kriminalizaci Sittových, nasvědčují tomu, že za pomoci osob, které mohly mít vliv na orgány činné v trestním řízení, byla vytvořena kauza, jež měla jednoznačně odklidit z cesty otce a syna Sittovy,“píše se v rozsudku.
Odvolací soud nenechal nit suchou ani na vyšetřovatelích, kteří měli případ na starosti. Těmi byli zejména pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová a detektiv Pavel Nevtípil, který v současnosti vyšetřuje dotační případ Čapího hnízda ministra financí Andreje Babiše (ANO). Odvolací soud se opřel do podnikatele a někdejšího spolumajitele Neographu Janků, který vyšetřování Sittů nastartoval podaným trestním oznámením. Vystupoval jako svědek. Jeho výpověď však podle soudkyně Jonákové byla lživá a účelově zkreslená – podle soudu šlo o chybu vyšetřovatelů, kterými byli Máchová a Nevtípil. „Již samotná absence trestního stíhání Jana Janků vzbuzuje pochybnosti o tom, jak korektně a pečlivě byly celé prověření věci a následné vyšetřování a dozor státní zástupkyně nad ním provedeny,“komentovala soudkyně.
Vyšetřovatelé případu leželi v žaludku zejména Sittovi juniorovi. V odvolání proti nepravomocnému rozsudku si stěžoval, že de- tektiv Nevtípil a žalobkyně Máchová mohou být spřaženi s novým vedením firmy Neograph, blízkým skupině advokátů kolem Rittiga. Sittovo podezření pramenilo z kauzy Beretta, v níž je Máchová obviněná. Případ se týká vynášení informací z trestních spisů. Sitta své podezření opíral i o zmiňované odposlechy z hotelu Ventana, na nichž byli rittigovci lapeni v kauze kolem Jany Nečasové (dříve Nagyové). Podle Sitty Rittigovi spolupracovníci hovořili o informacích, které k nim unikly od vyšetřovatelů. „Sitta vyvozuje, že odposlouchávané osobyměly znalosti o věcech zajištěných při prohlídce jiných prostor ještě předtím, než byly důkazy za účasti obžalovaného JUDr. Sitty (otec) a jeho obhájce rozpečetěny – to je ještěmusely získat od státní zástupkyně nebo policejního orgánu,“píše se v rozsudku.
Odvolací soud Sittovy obavy nebral na lehkou váhu a vyvinul iniciativu, aby nejasnosti prověřil. Cílem bylo vyloučit jakékoliv podezření, že vyšetřovatelé byli vůči Sittovi podjatí. Soudkyně zaúkolovala příslušného státního zástupce, aby zjistil, zda a případně v jaké fázi je vedeno trestní stíhání proti několika osobám. Mezi ně zařadila: Rittiga, Máchovou, Nevtípila, ale i lobbistu Romana Janouška či bývalého vlivného žalobce Libora Grygárka. Jenže státní zástupce soudkyni nevyhověl a informace a důkazy nepředložil. Soudkyně jeho chování označila za „obstrukční“.
Úleva po pěti letech
Kvůli „obstrukci“nebylo možné zjistit, „zda je předmětem trestního stíhání samotná činnost orgánů činných v trestním řízení“. Soudkyně dodala, že z médií má povědomí, že „nejméně Máchová je trestně stíhána pro trestnou činnost spojenou s výkonem její funkce státní zástupkyně“. Odvolací soud nakonec usoudil, že Sittově námitce nevyhoví.
To nic nemění na skutečnosti, že po pěti letech se rodině Sittů může ulevit. Syn sice ještě musí s menší částí komplikovaného příběhu k prvoinstančnímu soudu, je ale přesvědčen, že má na definitivní vítězství nabito dostatkem důkazů.